Na začátku letošního roku jste získal významné literární ocenění. Vaše sbírka Tanec kostlivců získala cenu za nejlepší zahraniční počin v kategorii poezie pro rok 2007 v mezinárodní soutěži vyhlašované nadací Boekmark Foundation Amsterdam. Řeknete nám k tomu něco bližšího?
Cena Nadace Boekmark Foundation je kulturní cena, mající za úkol hledat kvalitní evropskou literaturu. Letos šlo již o 6. ročník. Cenu vyhlašuje akademický senát Nadace se sídlem v Amsterdamu. Soutěží se v 10 literárních kategoriích, jednou z nichž je samozřejmě i poezie. Každý ze zůčastněných autorů posílá, jakýsi "výsek" o 20ti stranách svého textu (ať již z vyšlé, či teprve připravované knihy). Tento tzv. "výsek" musí být samozřejmě v holandštině. Dovedete si tedy jistě představit, jaké to je najít holandského překladatele, který zachová stavbu a melodičnost rýmu a veršů. Porota je 7členná (liché číslo, kvůli nemožnosti remízy "skóre") a národnostně jsou v ní literární kritici, vědci a spisovatelé z Nizozemí, Belgie a Německa. Financována je Institutem pro kulturní dění Nadace Boekmark Foundation. Každoročně se jí účastní kolem 600 autorů, přičemž tedy v průměru tak připadá na jednu soutěžní kategorii zhruba 60 soutěžících. Vyhlašuje se v polovině června každého roku – k tomuto datu musejí být na adrese nadace zaslané soutěžní příspěvky a naopak její vyhlášení probíhá k 2. lednu vždy následujícího roku. Porota tak má celých 6 měsíců na prostudování všech materiálů. Myslím, že je to doba rozumná, zvláště, když vezmete v potaz počet účastníků x versus počet porotců. Jde relativně o prestižní literární ocenění.
Vím, že máte určitý osobní vztah k městu Hradec Králové. Navíc dlouholetý osobní vztah. Kdysi jste zde působil v undergroundové grind coreové skupině Agony Conscience. Jaké máte vzpomínky na Hradec a vaše pobyty zde vůbec? Jak často jste zde býval – kolik by to vlastně dalo času, kdyby se to dalo nějak skutečně "sečíst"?
V Hradci Králové jsem strávil v podstatě dobré 3 roky svého života. Bylo to období mezi mými zhruba tak 19ti až 22, 23 lety věku. Bylo to z důvodu, že zde bydleli v podstatě 2 zakládající členové skupiny a jeden poblíž Hradce Králové (v Jaroměři), takže jsem musel jakožto "přespolní" dojíždět. Bylo to období velmi hektické, již jen vzhledem k tomu, že jsem v té době končil svá studia na Střední zemědělské škole v Třebíči a nastupoval na FFMU v Brně. Do toho všeho jsme točili materiál se kterým jsem koncertovali hodně i v zahraničí, z čehož automaticky jaksi "pramenily" moje časté absence, díky nimž bylo vše o mnoho komplikovanější. Na druhou stranu, ani ostatní členové AC to neměli o mnoho jednodušší a navíc vezměte si ty roky, kolik nám bylo. Takže si asi dovedete představit, jaké to muselo být, když jste se někdy ve 20ti letech (v roce 1994) ocitla po natočení CD naprostého hudebního "chlívu", který dodnes nemá prakticky v ČR obdoby v německém nočním Pforzheimu, kde na Vás čekal plný sál německých fanoušků (300 lidí) a pak noční Pforzheim i s luxusním ubytováním. Takto to bylo mnohokrát, samozřejmě v jiných městech opět. To jsme nemohli, respektive naše EGA to nemohla pochopitelně bez následků „unést“ a to se také stalo. Fungovali jsme tak od konce roku 1993 do konce roku 1996. Po výměně bubeníka někdy na začátku roku 1995, se ten nový (druhý) stěhoval z Krásné Lípy(provinční městečko ve Šluknovském výběžku), právě do Hradce Králové. Jak se říká "pálili jsme ten knot svíčky z obou stran" a bylo jen otázkou času, kdy to dohoří. A jaké mám tedy vzpomínky na Hradec? Miluju jeho cyklostezky, věčné pěší zóny, náměstíčka i noční Hradec, kdy je vždy kam jít (byť již není zaručeno, že si sednete :-)
Vím, že jste autorem sbírek Hlenobytí, Tanec kostlivců a nyní dokončujete Pomníky z asfaltu. Vaše poezie je označována jako velmi melodická, hravá a přitom nenásilná, jakoby samozřejmá. A to jak čtenáři tak kritikou. Navíc je často vyzdvihován Váš osobní přednes. Na druhou stranu jste osobnost veskrze radikální v mnoha směrech a to jak v otázkách politických, tak i v otázkách obyčejného života. Také se ve spojitosti s Vaším jménem vyskytují i srovnání s Karlem Krylem apod. Jak vy sám vnímáte svoji poezii a co si o tom všem myslíte? Je to nafouknutá "bublina", která Vám jen hezky pomáhá nebo je to úplně jinak?
Ono se říkávalo a myslím si, že to tak platí svým určitým způsobem i dodnes – na každém šprochu, pravdy trochu. Ovšem netřeba naopak zapomínat nato, co dokáže sedmá velmoc(média), když šikovně použijí tu Vaši větičku a tohle souvětí a poskládají to „vhodně“ k sobě.. Co si budeme namlouvat, vždyť kdo má oči a uši a používá je – vidí to sám každodenně kolem sebe. A to od rána do večera, než jde ulehnout zmasírovaný televizní sexy šancí a astrologickou předpovědí, či přenosem z našeho drahocenného(především na peníze) parlamentu, či senátu. Na Vaši přímou otázku neumím přímo odpovědět. Jsem výjimečná osoba, ale to vy také a každý ze čtenářů, který tento článek i tento list čte, tak také. To, že je někdo se svojí vyjímečností více vidět nebo se o něm více hovoří...? Nebral bych to moc vážně. Světská sláva - polní tráva. A ta roste i na hodně velkých pomnících a mohylách!!!
Vím, že tato otázka je asi jedna z těch nejopakovatelnějších a tudíž i jistě Vámi nejoblíbenějších, ale zkrátka nedá mi to. Jak a proč jste zvolil svoji image postavenou na titulech Nejopiercingovanější Čech (2003 - 2006) a Nejpotetovanější Čech?
Není zatím nic hlubšího, než že se mně tyto formy zdobení těla zkrátka líbí. Jako si ženy nechávají dělat prsní implantáty, vpichovat botox do všech možných i nemožných partií svého těla, jako se dělají liposukce a podobné zákroky, které jsou označovány společností takřka za samozřejmé. Tak je skupina lidí, pro kterou jsou samozřejmé naopak jiné zdobící praktiky. Nic víc bych za tím nehledal! To, že tím někdo opovrhuje nebo, že je to pro něj hyzdění těla a podobně – to samé já mohu říci o výše zmiňovaném. Je to jen překroucená a pokrytecká společností "trendy" a "in" vytvářená popkultura, která musí mít a má svoji opoziční subkulturu. Jakpak se na výše zmiňované „trendy“ praktiky a naopak na ty mé – budou dívat generace za 30 či 50 let? Co myslíte že z toho pro ně bude "normálnější"? Tím nic nenaznačuji – jen odpovídám :-)
Nuž a nakonec tedy: co říkáte na současnou českou kulturní scénu? A na co se mohou diváci a posluchači, kteří na Vaše autorské čtení v Hradci Králové přijdou vlastně těšit?
Tohle je ovšem také dogmatická otázka. Dostávám ji asi v poměru stejném, jako otázku na můj vzhled. Ale protože kultura se na rozdíl od vzhledu vyvijí – mohu na ni alespoň pokaždé odpovídat jinak. Aktuálněji! Česká kulturní scéna, to je jedním slovem balast! Co tím mám na mysli? No jednoduše řečeno. Ještě více, než před rokem 1989, je nyní vidět kdo s kým a pro koho i ZA KOHO pracuje, za ČÍ PENÍZE, komu jeho umění je určeno a komu DOBŘE SLOUŽÍ. Navíc, jak jsem již též mnohokrát hovořil – porevolučně objevený fenomén bulváru, to je něco naprosto úžasného pro propagaci. Je paradoxní, že mnohé tzv. celebrity (ovšem uvědomme si, kolik z nich, když překročí Schengenskou čáru v Rozvadově – je skutečně známých!), si stěžuje na to, že jsou denně tu a týdně támhle – přitom jasně platí pravidlo: "dokud se zpívá, ještě se nezemřelo" :-) :-) A na co se mohou diváci a posluchači v Hradci těšit u mne? Tak především na skutečnou poezii všedních životů všedního člověka a to počínaje "během dějin" let 90tých až po současnost. To vše podáno formou rýmů, slov, slůvek a půlvětí – souvětí vyrvaných z kontextu, kterým uťaly poentu – nacpaných Šakaly za plentu – neživých vylhaných protestů.
Lenka Antošová