Pavel Josefovič Hejátko je bezesporu nejpotetovanějším a nejopiercingovanějším redaktorem artmagazínu Tetováni. Díky tempu, jakým přidává permanentní ozdoby na své tělo, bude možná zanedlouho i nejpotetovanějšim Čechem. Kdy to všechno začalo a proč si vlastně PJH zvolil cestu bodyartu zjišťovala Annie.
Co pro tebe znamenalo tvoje první tattoo, jaký to byl motiv a kdy a kde jsi si ho nechal zhotovit?
Abych byl upřímný, tak moje první tetováni bylo víceméně něco jako hloupá náhoda. V roce 2000, kdy k tomu vlastně došlo, jsem byl externím redaktorem jednoho nejmenovaného čtrnáctideníku a dostal jsem tip na jednu vcelku zajímavou reportáž. Její význam měl spočívat ve zmapování českého tattoo světa, jeho lesku a třpytu, ale i jeho pečlivě ukrytého zákulisí. Na to vše jsem měl cca jeden měsíc. Sama uznáš, že to byla možná hezká myšlenka, ale v praxi za tu dobu logicky nerealizovatelná. Ten článek se jmenoval "Tetování po česku" a byl koncipován jakožto návštěva sedmi studii z celé ČR. V každém z nich jsem si nechal udělat na pravé ruce určitý tribal, který jsem měl v plánu později jaksi pospojovat. Samozřejmě, že to dopadlo katastroficky a jen diky mému osobnímu tatérovi Alainu Kajanovi se ta ruka zachránila před připadnou amputací. Dnes je z toho šílená překrývačka, ale hlavu si s tím nelámu. Ale když nad tím tak přemýšlím, moje úplně první kérka byla na již zmiňované pravé ruce na rameni - odchod proroků z Babylonu na Sion. Dělal to Jirka Netík z Exorcist Tattoo a mám ji dodnes.
Jak souvisí výběr designů s tvojí osobností?
Asi stejně jako u každého. Prostě a jednoduše se mně musí líbit a musím cítit jakýmsi šestým smyslem, že je to "ono". Čím více tetování mám, tím více přemýšlím nad jeho nadčasovost!. Ne, že bych to snad dříve nedělal (vyjma té pravé ruky), ale nyní nad tím přemýšlím více. Tetování mám již mnoho - celou horní polovinu těla (kromě obličeje), obě nohy (zatím jen zepředu) - a to sakra za trochu toho přemýšlení stojí. Asi tak před dvěma lety jsem naprosto propadl biomechanice. Giger se mně líbil v době, když jsem měl jeho první portfolia (někdy kolem roku 1995), ale popravdě by mé tenkrát asi nenapadlo, že jej budu mít skoro po celém těle. Tetování se mně líbilo odmala a v duchu jsem počítal s tím, že jej jednou mít budu, ale rozhodně ne v takové míře.
Jak chápeš body art z filozofického hlediska?
Vždy jsem si naivně říkal, jak je důležité, aby právě tetování a piercing měly nějaký filozofický (spirituální) základ. A svým způsobem tomu věřím trochu
i dnes. Jen jsem jaksi "vystřízlivěl" v tom, Ze tomu tak bude univerzálně a u každého. Vlastně ani nevím, proč jsem kdy chtěl, aby tomu tak vůbec bylo. Ptáš-li se na to, co pro mne osobně tetováni znamená, tak asi hlavně to, že prostřednictvím věčných maleb vyjadřuji své tužby, přání, stesky, zlost. Na druhou stranu tetováni beru jako jakousi očistu od všech hříchů, které jsem kdy napáchal. Filozoficky vzato - distinktivně promítnuté kreace, které po celou dobu tohoto pozemského života budou signalizovat určitý životni úsek, určité situace. Dnešní svět je rozpolcený snad nejvíce za posledních 200 let. Bohatý sever zeměkoule vede ekonomickou, politickou a religiózní válku s chudým jihem. Žádné z těch nejlidštějších hodnot nejsou stabilní ve smyslu věčnosti závazku. Charakter a svědomí jsou slova, která se budou zanedlouho vyskytovat jen ve slovnících cizích slov. V tomto světě je každá trvalá hodnota, každý rozumný neměnný postoj či názor, zralý na vyváženi zlatem.
Studoval jsi orientalistiku a afrikanistiku. Ovlivnil zájem o jiná etnika tvá tetováni? Rád bych řekl, že ano, ale není tomu tak.
Orientalistika je mně dodnes velmi blízká, v oboru se však pohybuji již víceméně pasivně a i když jsem afrikanistiku ještě nedávno na FFMU externě vyučoval, v oblasti body artu mě opravdu neovlivnila. Tedy rozhodně ne primárně - přímo. Znám etnika, kmeny, přírodní národy, které používají piercing a tetování jakožto znaky etablace se do svého společenství. My dnes těm několika málo z nich, které ještě nezanikly, můžeme jen závidět jejich morální čistotu života a smíření se smrtí.
Nechal jsi si zhotovit nějaké tattoo od tetovačů z řad přírodních národů či jiných exotických mistrů?
Bohužel nenechal. Příležitosti jsem již pár měl - hlavně na zahraničních conventions, ale nevyužil jsem je. Jak jistě víš, práce těchto mistrů jsou sice zajímavé, co do motivu, tak do stylu provedení, ale jsou tribal charakteru a tomu já opravdu mnoho neholduji. To je snad jediný vážný důvod. Bohaté mně v tomto smyslu stačí ta moje pravá ruka: -)
Kdo a kdy tě tetoval? Stručně popiš okolnosti vzniku jednotlivých kérek.
Za svého osobního tatéra jsem si vybral třebíčského Alaina Kajana. Ten mně opravil tu pravou ruku (ta byla první). Poté mně udělal levou ruku, která byla naštěstí prázdná, takže měl prostor volný. To bylo na začátku roku 2000. Zde jsme zvolili motivy vycházející z Negro Bible (Holy Pibe), což je bible Rastafariánů. Mám z ní motivy ze života proroků, bojujících proti zkaženému Babylonu. Rastafarianismus jsem dlouho studoval, dokonce jsem na toto téma psal i svoji semestrální práci. Poté (v letech 2002-2003) přišla na řadu záda. Zde je motiv od H. R. Gigera nazvaný "The tower". Ten je však předělán na jakousi koláž - zkrátka jsme si jej s Alainem upravili k obrazu svému (Hans snad promine!). V této době jsme zvolili náš vlastní systém tetování, spočívající v tetování každý čtvrtek cca 2-3 hodiny. Tak to praktikujeme dodnes. V současnosti (od začátku roku 2004) pracujeme na předku, kde je také obraz od H. R. Gigera, ztvárňující jeho slavnou Li s lebkou a pozadím, spojující záda s boky do uceleného svetru. Na tom však ještě pracujeme. Je to zdlouhavá a musím přiznat, že i bolestivá procedura. Co se týká nohou, tak jako první se dělala pravá noha (2002), která však není dodnes dodělaná. Pracuje na ní Jirka Netík z Exorcist Tattoo z Rakovníka a znázorňuje opět koláž od H. R. Gigera. A aby toho nebylo málo, tak jsme zhruba před měsícem začali s Davidem z Our Future Tattoo z Brna makat na noze levé. Opět jde o Gigera - tentokrát přímo o jeho biomechanický portrét.
Jak to bylo u tebe s "momentem přijetí kovu"? Čím je pro tebe piercing a jaké všechny piercy zdobí tvoje tělo?
Piercing jsem měl ještě v době, kdy jsem neměl na svém těle ani čárku. Mezi mé první piercingy patřilo obočí (dva a dva) a čtyři piercy ve rtech (opět dva dole a dva nahoře). Poté přišlo období piercingu v penisu, měl jsem zde čtyři piercingy v šourku - ze všech stran kolem žaludu. Poté přišlo období uší. Napíchal jsem si do každého z nich čtrnáct pierců. Asi před rokem jsem si řekl, proč nepokořit českou hranici piercing rekordu, a začal na tom pracovat Ono pokoření spočívalo v napíchání padesáti pierců do obličeje, což mně přineslo i zápis do české knihy rekordů a kuriozit, vydávané agenturou Dobrý den z Pelhřimova. Takže v současnosti mám padesát pierců v obličeji a dva na těle - v bradavkách. Mým osobním piercerem je David Klvač z Our future tattoo a musím přiznat, že je opravdu vynikající. Některé z pierců jsou dělány na velmi těžkých místech (co se aplikace týče) a přesto si s nimi David bez problémů vždy poradí. Piercing je pro mě hlavně o překonání hranic. A to jak těch fyzických, tak společenských. Zkus si jít takto „oháknutá" po ulici a uvidíš sama, o čem to vlastně je.
Inspiruješ se při výběru tetováni a piercíngu rituály jiných etnik? Motivy, umístěním, provedením, apod.
Opět tě asi zklamu, ale lhal bych, kdybych řekl, že ano. Jak tetování, tak piercing mám proveden v "modern stylu" a současnými postupy. Mnoho lidí mně tyto otázky klade a bylo by velmi jednoduché vytvořit si nějakou hezkou a působivou historku, kterou bych v těchto situacích dával k dobru, ale nedělám to. Jediné, v čem mě moje znalost těchto kultur inspiruje, je mít vždy pokud možno nějaký vážnější důvod k jakékoliv praktice, vztahující se k body artu. Rozhodně větší, než je inspirace fotkou Britney Spears v Bravu.
Co si myslíš o současné situaci body artu u nás?
Rozhodné je rok od roku lepší. Tady je zapotřebí rozlišit dvě sekce. Tou první jsou vztahy tatérů, piercerů a lidi z branže mezi sebou, které mně připadají možná agresivnější a zákeřnější - tedy jak kde a jak u koho. Na druhou stranu u lidí, pro které zde výše jmenovaní jsou a působí, se vztah k tomuto uměni dle mého názoru viditelně zlepšuje. Ne snad ani ve smyslu, proč si to či ono nechávají dělat, jako spíše v chápání body artu, jakožto regulérní formy vizuálního uměni. To pak v důsledku napomáhá i ke správnému, normálnímu vnímání tělesné krásy. Svým způsobem je tu paralela k období renesance, které vyzdvihovalo lidskou nahotu a její přirozenost, jako světskou krásu. Jako něco, co se má ukazovat, ne skrývat,
Máš v plánu pokračovat s tetováním a percingem? Co konkrétně plánuješ přidat?
S tetováním skončím až tehdy, když nebude již kam tetovat. V tom mám jasno. Nechám si volný jen zbytek obličeje, který ještě nemám potetovaný. Chci mít svůj obličejový výraz - ten se při úplném potetováni ztrácí. Pokud jde o oblast piercingu, tak zde budu ještě chvíli experimentovat v obličeji, plánuji ještě další dva piercy do bradavek a to bude asi vše. Tetování chci dokončit hlavně na horní části těla a samozřejmě plánuji doděláni rozpracovaných nohou. Spíše chci do budoucna tvořit hodnoty literární, ale na ty jsi se mě bohužel neptala.
Otázky a text: Annie
Foto: Zuzana Šebestová
