Jsi jedna z nejvýraznějších postav českého rastafariánství. Tvé články čtou stovky nových sympatizantů tohoto hnutí a jsi v podstatě jediný, kdo je na podobném stupni úrovně u nás vůbec píše. Jak si se k tomu dostal a jak to sám vnímáš?
Předně díky za takovou poklonu, nemyslím si, že bych byl jedna z nejvýraznějších postav českého rastafarianismu, spíš bych řekl, že jsem jedna z postav, která je alespoň trochu v souvislosti s touto filozofií vidět. To, že píši články o rastafarianismu, afřikanismu, sionismu a jiných "ismech", souvisejících s africkou tradicí, kulturou s kořeny je věcí mého dlouholetého zájmu o tyto etnické záležitosti a cítím svou, řekneme určitou povinnost se se svými znalostmi z těchto oblastí podělit i s ostatními. Na druhou stranu máš asi pravdu, neznám nikoho, kdo by psal podobné články na tato témata, ne u nás v ČR, ale to není zapříčiněno tím, že bych byl jediný rastaman, co tato "tajemství" zná, spíš bych řekl, že ti ostatní, kteří tyto vědomosti mají také - nemají tu potřebu to takhle sdělovat... Nic víc, nic míň. Já sám se vnímám, jako každý řadový rasta, co to myslí vážně - jsem služebník jediného Krále Haile Selassieho Rase Tafariho a jeho víru šířím, jak jen to jde.
Myslíš, že se dá v současnosti hovořit o nějaké formě evropského rastafarianismu? Nedávno jsi psal takovou studii o bělošské formě rastafarianismu - cítíš opravdu její rovnocennost s tím pravým, černým nacionálním rastafarianismem?
To je dobrá a zároveň pěkně záludná otázka. Nedávno mne kdosi položil podobnou a to sice, jestli existuje něco jako český a slovenský rastafarianismus. Já hlavně nevím, jestli se to dá takhle vnímat. Samozřejmě, v každém státě, kde je více či méně rastamanů se dá spekulovat o přímé národnostní, specifické formě jejich rastafarianismu. To je asi bez diskuse. Evropská forma rastafarianismu je dle mého názoru ovlivněna především holandským, německým a švýcarským typem rastafarianismu, protože to jsou ty z evropských zemí, kde má JAH nejvíce lidí. Je to model, který je silně liberální s důrazem na antirasistickou a antifa propagandu s bezbřehým přijímáním základních rasta hodnot. To je i ona bělošská forma, o které si nedávno četl onu úvahu. To, jestli je bělošský rastafarianismus plnohodnotný s tím černošským je ovšemže otázka do pranice. Já se domnívám, že svým způsobem rozhodne ano a leckdy bych jej troufale nazval i silnějším, co se boje za určité faktory týče. Jestli to takto vnímají i naši černí "bratři", se mohu jen dohadovat - ty co znám, tak ano, nicméně neznám a ani nemohu znát všechny!
Když jsi ty ukončoval bakalariát na FFMU, já byl ve druhém semestru. Už tenkrát jsme tě vnímali, jako "zvláštní" figuru akademické půdy. Jak moc bylo těžké studovat obory, kde bylo po jedenácti lidech, ještě s tvojí vizáží, názory a stylem života? Šlo to vůbec dohromady?
No, to jsi mě překvapil, já si tě nepamatuji, ale to je asi pochopitelné. Měl jsem zvláště ve třeťáku plno svých problémů a neznal jsem ani lidi, kteří byli v mém ročníku na jiných oborech. Jasné, orientalistika a etnofilozofie byly menšinové obory a myslím, že jsou v současnosti už zrušeny. Tedy etnofilozofie určitě, orientalistika pokud vím - zůstala. To víš, že když sedí na katedře jedenáct nebo čtrnáct lidí, je každý hodně vidět - ať chce, či ne. Pravdou však zůstává, že jsem neměl vážnější problémy, co se týče profesorského sboru, spíše jsem si je já sám přidělával, skrze svoji častou absenci na povinných přednáškách. Hrál jsem v té době v jedné grind - industriální partě, měli jsme natočenou desku a vinyl pro německou firmu a často jsme hráli nebo byli zavřeni ve studiu. To pak byl problém se zápočtem a podobně, sám to znáš. Jinak jsem ale nějakou diskriminaci nebo takovéhle věci na které asi narážíš nezažil nebo si na to již nepamatuji, mám tendenci ty horší zážitky časem zapomínat.
Co bys tak řekl, že je dnes největším problémem a zároveň výhrou celosvětového rastafarianismu?
To je zvláštní, o tomhle jsem nikdy takhle nepřemýšlel. Problémem nejspíš to co jím vždy bylo a asi i vždy bude. Nízká lidská tolerance, hloupost, co se vnímání ras týče, s tím spojený rasismus, xenofobie, stále fungující prodeje do otroctví (Angola, Gabon, Kamerun, Niger). Nový fenomén - dětské otroctví, dětská prostituce afrických dětí, prodeje na orgány atd. Je toho, že bych jmenoval do aleluja. To je nevýhoda úspěchu - těch je méně a jsou tím pádem zastíněny. Za největší výhru rastafarianismu osobně považuji asi například i tento tvůj rozhovor, to že o rastafarianismu víš ty - běloch vzdálený statisíce kilometrů od vzniku hnutí. Také alespoň minimální zmírnění sociálního napětí mezi ghettem a hlavními čtvrtěmi, částečné osamostatnění se z nadvlády bohatých a konečně také slábnoucí analfabetismus lidí z ghetta. Vzdělání je pro ně oknem ke všemu. Staří rastové vždy tvrdili, že jsou potomky dvouprocentního lidu. Tím v praxi mysleli to, že 98% světové populace je bohaté, patřící nejméně ke střední sociální vrstvě a tím pádem jejich vláda nad světem nikdy nemůže splňovat požadavky a myslet na ty ostatní - dvouprocentní. Až se tato rovnováha, byť jen minimálně pozmění - bude se lidu krále z kmene Judova žíti lépe. I když je rastafarianismus učením apokalyptickým - toto je jedna z věčných nadějí, světlo v dálce...
Teď mám takovou osobní otázku - jaký byl opravdu život Krále králů? Byl tak pohádkový a zmystifikovaný, jak je prezentován? Byl to přece jen také člověk, tedy po dobu svého života.
To je trošku bulvární otázka na to, že je to undergroundový plátek, ale budiž. Nebyl jsem na dvoře jeho Veličenstva, ale myslím, že vím o jeho osobním životě dost. Například z knihy vynikající polského znalce našeho Krále - Ryszarda Kapuscinskeho, která se jmenuje "Na dvoře Krále králů". Je sice psaná v polštině, ale mám v plánu (protože ji vlastním) z ní pár výtažku, jako seriál přeložit na jeden z rasta webu na který píši - www.rastafaria.webz.cz (díky Pavle :)) - pozn. redakce Rastafaria webz). Polsky rozumím dobře. Ano, byl (JE!) to člověk, který měl hodně rozporuplný život a jediné co tě nyní řeknu je, že být například jedním z úředníků jeho dvora znamenalo stálý boj o holý život - intriky kolem Selassieho byly všudypřítomné a vítězil ten, kdo je králi donesl jako první. Sám JAH toho moc nenamluvil a i na audiencích slyšet z jeho úst 3 věty, znamenalo zázrak. Více ale neprozradím, přečti si to v budoucnu na té adrese, kterou jsem tě sdělil...
Dobře, to rád udělám, protože mě to dost zajímá. Už jsem se lekl, že je rastafarianismus bez stínu a bez trpkostí. Jak ty sám vůbec žiješ - byl jsem nedávno na jednom tvém čtení v Brně v klubu Mýdlo, kde bylo asi 45 lidí a byl to vážné zážitek, máš dobrou poezii - co tě živí? Co tě baví, co děláš, když nic neděláš?
Jsem rád, že se tě to líbilo. Na to Mýdlo si vzpomínám, bylo to fajn. Ty lidi byli vážně úžasní, na to jaká to byla věková kategorie... Letos už mám jen tři poslední čtení - to nejbližší je teď v listopadu Praha - klub Damuza, je to prý naproti Damu. Poté ještě dvě, o kterých vím v prosinci. Sám jsi asi poznal, že má poezie není rastafariánská, tedy ne přímo, ale bilancuje témata hraničící... Po novém roce, termín ale ještě nevím by mně měla vyjít sbírka HLENOBYTÍ, což jsou sebrané básně z let 1994- 2000. Teď již zhruba třičtvrtě roku pracuji na novém materiálu další sbírky - PUSTÉ ÚDOLÍ. Živí mě psaní do regionálních novin, ale to jsou všelijaké píčoviny a také jsem pomocný dělník v lakovně, v jednom malém městečku - poblíž mého doupěte. Co dělám, když nic nedělám - vesměs kouřím ganju a poslouchám hudbu, courám po lese, čtu... To co každý natural mystic člověk v této zemi, na této planetě...
Díky za Tamto za rozhovor a hodně štěstí.
Já Tě samozřejmé také děkuji, snad to splnilo ten účel, co jsi očekával a zase se ozvi.
Jaromír Kopečný, 12. prosince 2001