Recenze na nové literární časopisy (Portál české literatury)

Aktuality - 21. února 2007

Nové časopisy (Host, Souvislosti, Protimluv)

Únorový literární měsíčník Host přináší rozhovor se švédským prozaikem a dramatikem Perem Olovem Enquistem. „To mě udivuje a zároveň mi to lichotí!“, tak komentuje Enquist fakt, že Česká televize před časem dostala pokutu za uvedení autorovy inscenace Obrázkáři před 22. hodinou. „Papežovu odpovědnu“, tedy v němčině vydanou knihu Marcela Reicha-Ranického, v níž odpovídá na 99 otázek kolem literatury, recenzuje Jiří Trávníček. Tento kritik se též pustil do polemiky s Janem Štolbou o významu světově proslulých románů Hledání ztraceného času, Muž bez vlastností či Odysseus – „Až budeš chtít investovat čtenářský čas do 1 300 stran (objem Muže bez vlastností), přečti si raději, pokud ti mohu doporučit, Reymontovy Sedláky nebo Šolochovův Tichý Don.“ (Trávníček). Nový Host přináší dále i konfrontaci „literárních kánonů“ prozaika Jana Balabána a kritika Petra A. Bílka. Současnou českou literární fantastikou se zabývá Antonín K. K. Kudláč. Z ankety sledující ohlas české kultury v zahraničí vybíráme úryvek odpovědi polonisty Václava Buriana: „Ale v čem je rozdíl docela propastný? V inteligentní žurnalistice, ve vědecké popularizaci. Kolik toho o Češích v posledních letech vyšlo! Knížka o češtině a zábavných rozdílech mezi našimi jazyky od Zofie Tarajlové-Lipowské, kniha o Švejkovi, vymykající se švejkologickým banalitám, Antoniho Kroha, dvě knihy o Češích a o Hrabalovi od novináře Aleksandra Kaczorowského, ve třetí od téhož autora jsme taky přítomni. Koncem loňského roku Gottland Mariusze Szczygla, kniha reportáží o nejnovějších českých dějinách s nejlepším psaným portrétem Marty Kubišové…“ K tématu se váže i interview s Holanďanem Edgarem de Bruinem, zakladatelem literární agentury Pluh a propagátorem české literatury, který mj. připomíná popularitu románu Sedmikostelí Miloše Urbana ve Španělsku (40 000 prodaných výtisků) či úspěch Patrika Ouředníka, jehož Europeana vyšla již ve dvaceti zemích. Pravidelný Zápisník Pavla Kotrly se opět zabývá Portálem české literatury. O smrti Odilla Stradického informuje Petr Stančík, jenž s ním „sdílel společný pseudonym“. Příloha Světová literatura se věnuje současné islandské literatuře.

V revue Souvislosti (4/2006) najdete kupř. článek Petra Fantyse, který se zabývá uměleckou kvalitou písňových textů Boba Dylana i trampotami s českým překladem Dylanových textů. Nad projektem sebraných spisů Ladislava Klímy uvažuje Josef Hrdlička. Pod titulem Nekrobiografický Halas recenzuje Petr Šrámek monografii Michala Bauera Tíseň tmy s podtitulem „halasovské interpretace po roce 1948“: „Bauerova kniha je práce olbřímí, ale nevyrovnaná, řemeslně nezvládnutá… Ať se to autorovi líbí nebo ne, stane se vynikajícím zázemím pro budoucího halasovského badatele.“ Druhou částí pokračuje esej Odysseus aneb Hérós jako literární postava z pera Sylvy Fischerové, která působí v Ústavu řeckých a latinských studií. Následují dva převzaté rozhovory s irským básníkem Seamusem Heaneym: „Velká část literatury postrádá pečlivou sebekontrolu, není si vědoma požadavků, které umění klade. Na druhou stranu je ale třeba říct, že básně nemají naprosto žádnou etickou povinnost stát v brance dějin a chytat míče, které na ně letí. Mohou dělat rozhodčího, zvednout praporek nebo se otočit zády. Báseň ale musí přinejmenším vědět, že se hraje…“ Z původních beletristických ukázek jmenujme např. úryvek z rukopisu Osada pusté reality Pavla Růžka, autora románu Obyčejný ráj. Tematický blok Vzdálená láska usiluje o „zpřehlednění základních témat a textů kultury kurtoazní lásky“. Z řady příspěvků na toto téma zmiňme kupř. pojednání Umění dvorné lásky Andrease Capellanuse („Láska je vrozený sklon k utrpení, které začíná spatřením milované osoby a rozvíjí se nemírným přemítáním o krásném zjevu druhého pohlaví…“). Capellanus ve svých Pravidlech lásky dále říká, že „vymlouvat se na manželství v lásce nelze“, popř. že „láska vždy buď sílí, nebo slábne“. Mezi dalšími přispěvateli pásma Vzdálená láska najdeme např. Antonína Mokrejše, Jiřího Pelána, Daniela Samka či Jiřího Starého. Osobnost polského esejisty Jerzyho Stempowského (1893–1969) připomíná medailonem i ukázkami z díla polonista Jan Linka. V rubrice Pod čarou si lze přečíst kromě jiného i pravidelný Zápisník M. C. Putny, v němž si autor vyzkoušel nový žánr „předrecenze“, tj. úvahy o knize, která ještě nevyšla.

V Ostravě sídlící časopis Protimluv, „revue pro kulturu“, se v aktuálním čísle (4/2006) zabývá osobností Andyho Warhola, resp. právě probíhajícími ostravskými výstavami „Andy Warhol – Život a smrt“ a „A. W. a post pop-art na Slovensku“. Ostrava zůstává v centru pozornosti i dalších příspěvků. Martin Strakoš sleduje jednu z palčivých kauz současné Ostravy – demolici bývalého hotelu Palace (týž autor píše dále o „architektonické události“ loňského roku – otevření Arcidiecézního muzea v Olomouci). Výstavu současného výtvarného umění OVA 95–05 v ostravském Domě umění glosuje Jana Kubicová. Petr Horák přinesl portrét Zdeňka Vavříka, pozapomenutého ostravského básníka, spisovatele, knihovníka a redaktora. Autor současný, kontroverzní literát a myslitel Pavel Josefovič Hejátko ze Zahrádky u Náměště nad Oslavou, je představen ukázkami z tvorby i rozhovorem. Tento podle Guinessovy knihy rekordů „druhý nejtetovanější člověk v ČR a nejopiercingovanější člověk ČR“ hovoří mj. o své příslušnosti k „současnému disentu“. „Hned po svém vydání se stal román Pavla Kolmačky Stopy za obzor sporným textem vyvolávajícím různé reakce,“ konstatuje v úvodu svého zamyšlení Básník a román Jakub Chrobák, další recenze najdete na konci časopisu. Co se týče původní beletrie, můžete si v novém Protimluvu přečíst verše Ladislava Puršla, Karolíny Vlasákové, polského básníka Marka K. E. Baczewského či texty členů básnické skupiny Non Poetry publikujících v košickém časopise IC TRAIN (Peter Takáč, Denisa Křižanská, Oliver Tomáš). Jako volná příloha časopisu vychází serigrafie Petra Rašky inspirovaná „výrokem ze Satanské bible“.

Jan Nejedlý