Chtěl bych se tímto politicko/sociálním komentářem vyjádřit k otázce světového Sionismu a k otázkám s tím souvisejícím. Tuto potřebu ve mně vyvolala právě probíhající osmidenní celosvětová konference OSN, o boji proti rasismu a xenofobii, jejíž začátek (31.8.), nepatřil zrovna k nejklidnějším. Celá akce probíhá v Jihoafrické republice, pod záštitou jejího prezidenta Nelsona Mandely, který za podobné názory, které na ní zaznívají - 27 let "seděl". Proč jednání probíhají zrovna v JAR, je víceméně jasné, jednak tato země byla a bohužel ještě je kolébkou apartheidu a antisemitismu a jednak je jednou z afrických zemí v níž jsou multietničnost a multireligiozita, zcela patrné. Účastní se jí hlavy 14 států a delegáti ze 150 zemí - je jich kolem 6000. Škoda jen, že až na pár výjimek probíhají jednání na nízké úrovni. Cílem konference je vypracování plánu boje proti rasovým předsudkům. Za ČR je zástupcem -ministr zahraničí Jan Kavan. Již v pátek, když celá akce začala se v ulicích Durbanu(hlavní město JAR a zároveň místo konání), zvedla vlna protestů a požadavků. Na jedné straně oprávněných, na straně druhé nesmyslných. Když jsem před několika lety začal studovat otázku Rastafarianismu a Afrikanismu, souběžně jsem sledoval i problematiku Sionismu - úzce spolu tato filozoficko/sociální hnutí souvisejí - totiž. Ty požadavky vznešené demonstranty se týkají především omluvy a odškodnění kolonizačních mocností na kolonizovaných, povětšinou afrických zemích a také Palestinsko - Izraelského konfliktu na Blízkém východě. Ta problematika prvně zmiňovaných je zcela na místě, je oprávněná, stejně jako odškodňování nucené nasazených za doby 2. světové války. Otrokářství se ještě společně s kolonialismem podepsalo dosti nemalou měrou na celém africkém kontinentě a dodnes jsou traumatem pro mnoho potomků bývalých otroků. První krok v tomto směru udělal za Německo - Joschka Fischer, který se alespoň jménem Německa, jako jedné z kolonizujících evropských zemí v sobotu(1.9.), všem postiženým omluvil. Umírající a hladovějící to sice pravda nenakrmí, nicméně je to tím pomyslným prvním krůčkem na dlouhé cestě usmíření a nápravy. Zároveň se zavázal, že se již nic podobného nebude v budoucnu opakovat - no, uvidíme... Protesty Palestinců, proti Židům na zasedání o účasti na této konferenci vyvolaly i otázku, zda-li je Sionismus rasistickým náboženským směrem a zda-li jeho radikální forma spěje k potlačování práv a svobod jiných. Tak předně: je zapotřebí rozdělit světový Sionismus na 2 hlavní etnicko - náboženské proudy. Za prvé na biblický - bělošský, představující Izrael, jakožto posvátný Sion a zbytek světa za Babylon, či-li čistokrevná forma "pravého" judaismu. Za druhé pak na taktéž biblický, avšak nikoliv křesťansko biblický nýbrž nacionálně, etnicko - biblický Sionismus - černošský, představující, jakožto Sion Afriku nebo přímo některou její konkrétní zemi(jako např. v případě Rastafariánů - Etiopii) a zbytek světa taktéž za Babylon. Tyto dva směry se v mnohém shodují, ale v mnohém také naopak neshodují a nedají se tak spolu jakkoliv slučovat. Sionismus prezentovaný Židy z Izraele je bojem za návrat židovského obyvatelstva roztroušeného po celém světě do Izraele - svaté země. Tato forma Sionismu je samozřejmě celosvětově nejznámější a představuje onen nekončící konflikt arabského poloostrova. Na druhou stranu ono právo lzraelitů(potornků starozákonných Židů) je historickým faktem a je nevyvratitelné. Otázka geograficko/politického vyrovnání se s odkazem Bible je věcí další. Nemá cenu zde rozebírat, zda-li je pásmo Gazi oprávněně neutrální, či zda-li Izrael patří více Židům, Palestincům nebo Křesťanům. To je odborná debata, které se sice nebojím, nicméně není hlavním cílem této reakce. Podobná konference OSN, jako je tato, ale konající se dne 10.11.1975(mimochodern zhruba 3 měsíce po úmrtí Krále králů Haile Selassieho), shledala tuto bělošskou formu Sionismu jako, cituji" ... Světový Sionismus je v současnosti nebezpečnou zbraní v rukou radikálních židovských organizací a je rasovým problémem do budoucna...", konec citátu. No, nezlobte se na mě, ale, pakliže to bylo myšleno tak, jak jsem to pochopil a to, že světový Sionismus je rasistickým filozofickým směrem, tak to tedy klobouk dolu za drzost organizování OSN tohoto nového summitu. Samozřejmě, radikální forma čehokoliv, může být i vážným problémem, každopádně toto tvrzení je samo o sobě rasistické a velice snadno napadnutelné. Zvláště, je-li pak proneseno na tak významném kongresu, jakým Organizace spojených národů, bezesporu je. Neznám - reakci Izraele z té doby na toto prohlášení, ale asi moc pozitivní nebyla... Z této věty mně běhá mráz po zádech a silně mně připomíná pogromy a hony na Židy u nás za první republiky. Zde šířila antisemitskou propagandu nejprve katolická církev, následně fašisté a nakonec došlo k paranoidnímu honění Židů i po válce, tentokráte pro změnu komunisty. Ti také přišli s onou teorií "spiknutí světového Židovstva", řízeného přímo Izraelem o mocenském ovládnutí celého světa - Židy. Nevím, dost dobře, kde tuto teorii vzali, spisy Marxe i Lenina, leckteré znám a nemám dojem, že bych v nich něco podobného našel. U Hitlera, jehož babička sama byla Židovka bych lecčemus rozuměl. Židé v Německu, stejně, jako všude jinde, byli velmi úspěšní obchodníci a podnikatelé a to nezaměstnaným, první světovou válkou zahořklým Němcům nedalo spát, ale komunisti? No, třeba kdybych trochu déle přemýšlel, bych na to přišel, nicméně to nepovažuji za až tak důležité - určitě to nejspíš byla stejná hloupost(závist ze schopnosti), jako v případě Německa. Této konspirační metodě tedy rozhodně nevěřím - věřím mnoha konspiračním vládním dohodám, ale otázka Sionismu k nim rozhodně nepatří. To, druhá skupina Sionistů - Černí Izraelité, to je jiná kapitola. Například my -Rastafariáni a to, ať již bílí nebo černí jsme bratři sobě navzájem a věříme, že Sionem je Etiopie. Trojjedinou mocí i pravdou zároveň pak otec všech černých Židů, potomek Šalamounův - Haile Selassie Ras Tafari Makonnen I. Rastafarianismus je pak jakousi černošskou obdobou bělošského izraelského judaismu, kdy stejně, jako všichni starozákonní Židé se vrátí do Izraele, všichni černí -repatriováni potomci otroků se vrátí zpět do Afriky, konkrétně do její kolébky - Etiopie - nejstarší africké civilizace. Tato doktrína Sionismu zkrátka praví: Židé jsou původně černoši a všichni černoši se musí vrátit zpět do Afriky, kde nastolí Africké království, jež bude v celosvětovém kontextu, tvořit dějiny rovnoprávně s ostatními kontinenty. Rastafariáni, však nejsou zdaleka jedinými černošskými Židy. Do této skupiny patří také mimo jiné např.: Sionská křesťanská církev(Jihoafrická rep.), Svaz sionských církví(Jihoafrická rep., Zimbabwe), Sionský řád(Ghana, Etiopie, Sierra Leoně), Etiopská koptská sionská církev(etiopská sestra jamajských Rastafariánů), Africká metodistická episkopální církev(Etiopie, Ghana) a mnohé další. Ve skutečnosti to dělá desítky milionů věřících. Tato forma Sionismu je i ve své radikální podobě vesměs pacifistická až na pár vyjímek jako jsou kolegové Rastafariánů - Garveyisté a jejich Africké legie nebo Černí bojovníci posledního soudu, či Černí Panteři. Nicméně ty desítky milionů zavražděných Židů v historii lidstva, ať již bílých, či černých hovoří mlčením i nadále sami za sebe. Nemohu a ani to můj, alespoň věřím, že zdravý úsudek nedovoluje, věřit tomu, že je Sionismus rasistickým a xenofobním hnutím, zvláště pak, vezmu-li v potaz všechna výše zmíněná fakta. Otázka rasismu a xenofobie je stále aktuální a živá a to i u nás - v České republice. Dnes(2.9.), jsem sledoval Nedělní partii na Primě, kde se paní poslankyně Machatá dohadovala s advokátkou Samkovou-Veselou, o tom, zda-li u nás rasismus je, či nikoliv. Já jsem běloch, ale s hustými rasty k pupku, celý poletovaný a onáušnicovaný, či-li také menšina. A mohu s klidným svědomím říci paní poslankyni Machaté a jiným, kteří nevidí kolem sebe, nic, než jen to co vidět chtějí, že zde rasismus i xenofobie jsou! Dovedu si představit, sám zažívaje něco podobného, jak se asi žije všem černým, žlutým, růžovým v našem nerasistickém a nexenofobním demokratickém státě. Byla řeč o jakémsi převráceném rasismu, ano - samozřejmě, také se vyskytuje, ale těch pár případů spočítatelných na prstech jedné ruky, nestojí za řeč, v porovnání s desítkami mrtvých Romů i ostatních černých. A stálé řeči o stejných právech, jen zkrátka nevyužívaných, jsou trapné a alibistické. Nezbývá tak nic než doufat, že jde celosvětově o historicky přechodný trend, který později nebo dříve zmizí, stejně, jako například dříve kolonialismus a otrokářství.
Pavel Josefovič Hejátko