Jako taková je reklama součástí toho nejodpornějšího konzumu, který mohl člověk vůbec kdy vymyslet. Nicméně v té dnešní podobě již funguje skoro dvě století a pár dalších ještě asi i bude nedílnou součástí našich životů – to ať již chceme nebo nikoliv. S reklamou a tetováním je to podobná historie jako s filmem a tetováním. Každopádně určité rámcové odlišnosti zde jsou. Především je zapotřebí si uvědomit, že reklama má dvojí formu, stejně jako film. První poloha je poloha tištěná, v podobě plakátů, inzerce v tisku, letáků, reklamních ploch. Druhá poloha je poloha zfilmovaná – hraná. Zde jde zejména o nám dnes známé tv reklamy, spoty, teleshoppingy apod. Pak jsou ještě takové zvláštní podskupiny jako skrytá reklama, reklama slovní, neurčitá-určitá atd... Já se chci věnovat hlavně těm dvěma prvně jmenovaným. Ty s tetováním zhruba od 30tých let minulého, tedy 20. století leckdy souvisejí...
1) FORMA TIŠTĚNÁ
Jak jsem již uvedl zde jde o plakáty, inzeráty v tisku, letáky, reklamní časopisy, výlepní reklamní plochy, reklamní skříně u obchodů, úřadů, billboardy a bigboardy. V této formě reklamy se tetování vyskytovalo a vyskytuje nespočetně více než ve formě druhé – hrané. První reklama tohoto druhu byla vlastně kolekce pohlednic nazvaná „freak show postcards“, kterou v roce 1931 vytisklo muzeum voskových figurin v Londýně. Zde byli mimojiné i pohlednice, tehdy ještě neznámých tetovaných legend(Omiho, Betty Broadbent a všech ostatních ze seriálu „Tetované Legendy“). Celý cyklus vyšel v prvotním nákladu 13 000 ks a byl v zápětí rozebrán. Dohromady šlo o 10 pohlednic, přičemž celý balíček stál 1 libru a 50 centů. Dodnes se vytisklo neskutečných 750 000 ks pohlednic tohoto charakteru a jde již asi o nějakou 25 reedici. Musíme si uvědomit, že zhruba až do konce 80 tých let se reklama v souvislosti s tetováním objevuje výhradně v takovýchto případech. Nepočítám-li plakáty Omiho a dalších, visící po městech, kudy putovaly štace cirkusů se svými freak show, je první výraznější reklama zaznamenána v roce 1947, kdy se jedna z dalších cirkusových tetovaných legend „Black Valentino“, propůjčil americké kosmetické firmě DEO. Jedná se o reklamu na jeden nejmenovaný čistící prostředek, který dokáže vyčistit i kůži Valentina – na příkladu umazaného tetování na lýtku, když předtím tam bylo. Šlo samozřejmě o fotomontáž, kdy vedle sebe visely dva plakáty na jednomž je Valentino celý černý(tetovaný) a na druhém si po noze přejel hadříkem namočeném v onom nejmenovaném přípravku. Jak moc byla tato reklama a jí podobné na zákazníky účinné a funkční, se dnes již asi nedozvíme, faktem však je že to byla předzvěst budoucího vztahu tetování a reklamy. Než v roce 1969 zemřel, se Velký Omi posledních zhruba 10 let živil hlavně reklamou. Kosmetická firma Olufsen corp. si jej najmula v roce 1965, jako živoucí důkaz jejich zázračného elixíru na vlasy a nehty(po němž měly údajně tyto výrazně více růst) apod. Jistě jste si již z uvedených příkladů stačili všimnout, že šlo hlavně o reklamy na kosmetické produkty. Svět byl a bohužel doposud i je, v tomto směru až přespříliš povrchní a tedy i nevynalézavý, že si nedovedl spojit tetování v reklamě takřka s ničím jiným...Opomenu-li některé trapné až takřka dementní výtvory, jako například ten z roku 1959, kdy si jedna bezpečnostní agentura z Ohia nechala udělat reklamu se Sirem Karlem(další z tetovaných legend), kdy ten je na plakátu vyfotografován jak jde a drží za ruku starou dámu a nad nimi je napsáno – „s námi se nemusíte bát ani pekla“... se v této souvislosti nic převratného nedělo. Jakýsi „boom“ nastal až s celosvětovým společenským zliberálněním od počátku 90 tých let, kdy se dokonce i u nás začalo tetování v reklamě objevovat. Osobně si vzpomínám zejména na billboardy s Vladimírem Franzem z roku 1996, které si nechal udělat Eurotel s nápadem více pokrytí na více místech... Dnes na tetování v reklamě, můžete narazit hlavně v prestižních pánských magazinech, kde je na krasavicích typu Pamely Anderson, propagujících „svobodný“ životní styl a kosmetiku La´Rouge.
2) FORMA ZFILMOVANÁ
Zde budou mé informace poněkud méně obsáhlé, protože z dochovaných materiálů se mně toho moc zjistit nepodařilo. V letech 1951-1954, probíhalo v americké celostátní televizi na kanálu FOX TV, asi hodinové show Leslieho Parkera, nazvané Freaky – streaky show. V něm ukazoval mnohé již tolikrát zmiňované tetované legendy, dělal s nimi rozhovory a i oni samotní zde předváděli své leckdy opravdu dech beroucí kousky naživo. Třeba jako ten v případě Rasmuse Nielsena, který před publikem se zatajeným dechem zvedl za naušnice na svých prsou kovadlinu o váze 110 kg. U televizních přijímačů v té době seděl další čtvrt milion užaslých diváků. Na tato show byly vysílány i několika sekundové reklamní spoty, které jely mezi oblíbenými seriály a filmy mainstreamového pásma. Tedy v prime time čase – tedy v hlavním vysílacím čase – tedy od 20.00 hodin. V roce 1968 si nechal udělat Institut lidské rasové jednoty, tehdy fungující při univerzitě v Berkeley reklamní tv spot k volbě Roberta Kennedyho, bratrance J.F. Kennedyho zavražděného v roce 1963. Amerika(mekka světové demokracie!!!) se v té době zmítala v silných rasových nepokojích, no ono není divu, policie střílela do bezbranných černochů na demonstracích, v autobusech, kinech. V kavárnách seděli bílí na hlavních místech, černoši daleko v pozadí, mohli-li tedy vůbec vstoupit – zkrátka rasová segregace jako řemen, do toho Vietnam, hnutí za občanská práva, feministická hnutí apod... Onen spot spočíval v několika minutovém rychlosekundovém promítání různých lidí, všech ras a barev(byli mezi nimi i právě hodně tetovaní) s nápisem“ Všichni jsme stejní-každý z nich je člověk!“. Robert Kennedy tehdy volby sice vyhrál(ať již se spotem nebo bez něj), než však stačil do úřadu nastoupit byl stejně také zavražděn...V 90 tých letech se tetování ve filmové reklamě objevuje hlavně na regionálních tv kanálech, v podobě reklamních spotů inzerujících tattoo akce a časopisy – nějaká výraznější reklama tohoto typu ale zatím nikoliv.
I když je dnes „in“ být alespoň trochu potetován, jde stále o minoritní záležitost a reklama se k tomu podle toho také chová. Jde jí totiž především o získání majority=peněz a zde je tetování bráno stále ještě spíše negativně.. Až se prolomí ledy i v tomto směru budeme se třeba až divit, k čemu všemu se bude tetování využívat a zneužívat...!