Vznik prvních tattoo motivů se váže na součást kulturního a historického odkazu a to především – malířství a literatury. Tato dvě umělecká odvětví znamenala v procesu uceleného vytvoření – dnešní „standardní“ struktury bodyartu, obrovský význam. Nejenže vytvořila hodnotná stálá díla, jež jsou dědictvím, skrývajícím se v současnosti v nejznámějších světových galériích, ale rovněž tak, ovlivnila řadu symbiotických art stylů. Staří Řekové, tetování, ale stejně tak i piercing znali – dochované pergameny, ale hlavně malby na vázách, amforách, ale i nástěnných freskách, jsou toho dnes jasným důkazem. Člověk je v starořeckém malířství posvátný a jako takový je i znázorňován. Tetovanými motivy tedy byly nejčastěji znaky horoskopu, jména z abecedního písma, k němuž právě Staří Řekové, přidali i samohlásky(či-li jej v podstatě dokončili..) a týkalo se především regionální aristokracie. Umísťovalo se na viditelná místa, alespoň hned každý věděl, s jakým hodnostářem, má tu čest... Etruskové(7.- 6.stol.př.n.let.), jejichž hlavním životním krédem byly tyto tři dominanty: 1) Boj, 2)Obchod, 3)Zemědělství – zdokonalili řeckou abecedu a i když se ji dodnes nepodařilo stoprocentně rozluštit – z jejich prvních regulérně vázaných knih je znatelné, že se tetování provádělo. To hlavně na fénických a egyptských otrocích. Rovněž tak na nich praktikovali, první primitivní formy brandingu. V mnoha tattoo muzeích po celém světě(Tattoo museum Amsterdam, Tattoo museum Paris, Tattoo Museum New York, Tattoo museum San Francisco), jsou údajné kopie prvních runových tattoo „katalogů“. Dle přiložených popisných dokumentů, je vytvořili staří Egypťané a jedná se vůbec o první světově doloženou obdobu dnešních katalogů s tattoo motivy. O jejich pravosti, můžeme skutečně již jen spekulovat – osobně si myslím, že jejich historická hodnota(a tudíž i otázka jejich pravosti), je tak někde uprostřed mezi da Vinciho Mona Lisou a jahodovou zmrzlinou, ale budiž... Svůj účel to v těchto zařízeních, rozhodně plní a senzacechtiví tattoo návštěvníci, si tak jistě přijdou na své – a o to tu přeci jde. Pokud vím, tak skutečně pravé a doložitelně první tattoo katalogy, měli paradoxně ti, jejichž kultura a tou myslím, především náboženství – tetování samotné, obecně vzato zakazovalo. Hovořím o islámu a staré Arabské říši (kolem roku 732 n.stol.). Arabská říše, která se jen tak mimochodem jeden čas rozkládala na území od Atlantiku až po Himaláj a Čínu, byla díky své nesmírné „multietnicitě“, velmi vzdělaná a vývojově na úrovni. Co se týče tattoo – již několikrát i v jiných článcích, jsem jasně zmiňoval, že jej vlastně islám(potažmo Korán), výslovně zakazuje, ale jak již to tak bývá: Mohamed míní, člověk mění... I když tetování praktikovala a dodnes vlastně takřka beze změny, praktikuje – sociálně nejslabší kasta, měl islám již své první „specializované“ tatéry, kteří si kreslili i své vlastní tattoo motivy a vzory. Ty pak následně skládali do jakýchsi „leporel“, která se snadno skládala a rozkládala a byla tak mobilní – snadná na ukrytí a nošení. Mezi jejich nejčastější tattoo výjevy patřily jednoduché arabské znaky(většinou z Koránu), ale také vlastní znaky „ulice“, které jako první sloužili k identifikačním atributům gangů, zločineckých band, syndikátů. Arabští tatéři, byli také dle všech dokladů i první tatéři – tetující portréty. Mezi nejčastěji tetované patřily samozřejmě Mohamed a ze Sunny(jakýsi druhý díl Koránu) – kalifští proroci. A to prosím, opět paradoxně islám výslovně zakazuje, jakékoliv výtvarné znázorňování těchto podobizen. Zvláště pak samozřejmě při tak, krví znesvěcujícím obřadu – jakým je bezesporu tetování. I přes to všechno se z několika kusých miniatur, z několika arabských kalifátů a emirátů, tyto katalogy a techniky, kam a jak – co tetovat – dochovaly. Vlastně některé z nich se používají v dnešní Sýrii, Turecku, či Ománu – stále. Předávaly se totiž tajně překreslováním jednotlivými rody,věnujícími se veřejně tomuto zakázanému druhu umění. Svého času(období počínající 10.stol.n.let.), si na své v tetování přišli i mnohé tajné náboženské a militantní spolky. Leckdy se tyto dva charakterové rysy navzájem nenuceně dokonce i překrývaly. Hovořím nyní o spolcích, jakými byly a dodnes jsou: Svobodní zednáři, Templáři, Rosenkruciáni, Křižáci Svaté země... Tito všichni se tetovali, na tajných místech a všichni členové, vždy naprosto stejnými znaky – stejná velikost-barva-význam. I tatéři byli titíž. Byli vázáni mlčenlivostí, jejíž porušení znamenalo hrdelní zločin. Každý z těchto tatérů si pak velmi rozmyslel, cokoliv, kdekoliv říkat. Období křižáckých výprav, trvalo necelé 4.století – bylo podporováno mnoha papeži(počínaje Řehořem VII a konče Floriánem IX) a bylo vedeno ve jménu Ježíše Krista. Tajemní bojovníci se zahaleným hledím a rudým křížem na plášti, decimovali rozsáhlé oblasti nejen Starého kontinentu(Evropy). Kde se objevili – byla přítomna i smrt, znásilňování, ukřižovávání, pálení nevěřících, odvlékání dětí do otroctví a jen těžko vylíčitelné drancování.V mnohém si z jejich odkazu, vzal příklad i nacionální socialismus, v čele s králem démonů – Adolfem Hitlerem. A to i včetně tetování!!! O tom, ale až v některém z příštích čísel TETOVÁNÍ ve čtyřdílné minisérii: „Bodyart za branami Třetí říše“. Tattoo katalogy dnešní moderní podoby, se objevují s rozvojem evropského kolonialismu(14.-17.stol.n.let.). Opět stále dokola – nejvíce přístavní města celého světa, se pyšnila čtvrtěmi – které navštěvovali jen „specielní“ hosté – ostřílení mořští vlci. Zde na ně čekaly první primitivní tattoo salony s prvními primitivními a hlavně všude stejnými tattoo motivy a vzory. Mezi ty opravdu nejklasičtější patřily: mořská panna, kotva, had, dýka, růže, loď, název města – jméno své osudové ženy, nahá žena, Poseidon(portrét), srdce, číslo plaveb atd.... V podstatě motivy, z nichž mnohé se opět tetují dodnes – převážně v USA a tattoo styl, kterým se nazývají se jmenuje- OLD SCHOOL. Motivy byly tištěné, jak v katalozích, tak všemožně rozvěšené na stěnách oněch prvních tattoo salonů. Co se týče Asie, tak zde panovala situace zcela opačná. Od dob, kdy se zde začalo regulérně tetovat – konec 19. stol.n.let. – Čína, Japonsko, Vietnam, Thajsko, se dbalo převážně na originalitu zvolených tattoo. Stejné tattoo se používalo, jen v případě opět tajných společenství, většinou kriminálního charakteru. To pak byly přísně hiearchicky vedeny všechny tattoo vzory a běda tomu, kdo by měl jiný, než-li mu dle zásluh náleží!!! To platí ponejvíce o dnešním tetování mafiózních syndikátů, jako je Yakuza, jež si přivlastnila tetování z knihy 108 hrdinů. Klasické asijské tetování(animální a religiozní), tedy zvířata a božstva obecně – se tetují od počátku 20. století. Starými postupy – staré, nicméně stále stejné motivy. Evropa zaznamenala revoluci v tattoo vzorech s objevem fotografie(koncem 19.století). To se pak v tattoo studiích, ke klasickým – kresleným tattoo motivům, přidaly i fotografie, již zhotovených prací, které měly ukázat kvality daného tatéra na vlastní oči(kůži). A takto to vlastně funguje dodnes. Od 30tých let 20.století, kdy začaly vznikat, první tattoo kluby, spolky a „odbory“ – se řada tattoo motivů z katalogů tzv. „zuniverzovala“ a byla najednou přístupna ve všech studiích. Tatéři mezi sebou začali s motivy samotnými „kšeftovat“ a předháněli se jak v cenách, tak v námětech samých. Zhruba od poloviny 50tých let se k tomu všemu ještě objevil nový trend – nazvaný jednoduše – „flash“. Tatéři začali kreslit své vlastní katalogy(motivy), které pak prodávali ostatním tatérům, jak na konvencích, tak ve studiích a nabízeli je, samozřejmě i samotným návštěvníkům. Dle „flashů“ se také mimo fotografií(které mohou být ostatně od kohokoliv), pozná kvalita tatéra. Mnoha dnešních tatérů, kreslících své vlastní „flashe“, tak již prakticky tzv. normální(univerzální) motivy takřka netetuje – jsou-li jejich vlastní „flashe“, natolik kvalitní, že si je jejich klienti nechávají dělat. Rovněž tak podle „flashů“, či obecných motivů a katalogů – poznáte, alespoň, jste-li již trošilinku zběhlí – s kým máte vlastně tu čest... Na druhou stranu, ale pozor! Neznamená to, že tatér, který nekreslí vlastní „flashe“ – je špatný. Jen se opravdu pozorně rozhlížejte po jeho pracích – ať již v katalozích s fotografiemi, tak je ideální znát někoho, koho Vámi vybraný mistr, již dělal...Navštívíte-li jakýkoliv tattoo salon(studio), bez vlastního námětu(předlohy), kterou si můžete sami nakreslit, okopírovat z kdejaké knihy apod., naleznete zde množství katalogů, tattoo magazinů a fotografií, z nichž si zaručeně vyberete. Rozhodně bych však nedoporučoval, vybírat si klasické katalogové vzory, tedy alespoň – znamená-li pro Vás tetování víc, než jen chlouba fyzické statečnosti na letní pláži ve Splitu. Nejlepší je si svoje budoucí tattoo nakreslit, či vybrat z vlastní knihy – to zaručuje jeho originalitu, zapojení vlastní imaginace a o to především jde...! Pokud již chcete čerpat z nějakého toho katalogového motivu(dejme tomu, alespoň formou inspirace) – udělejte si později, tento již nakreslený námět po svém – nechte si jej upravit tatérem, dle vlastních představ. Nebojte se s ním, o čemkoliv z případných změn, oproti „originálu“ – hovořit. Každý z renomovaných tatérů Vám rád vyhoví. Každý z nich tetuje raději stále nové a nové náměty, než stále dokola to samé... Šťastnou volbu i provedení...