Kulturní dům Strakonice
V pořadí již po čtvrté, uspořádali kluci ze strakonického Tattoo clubu ve spolupráci MěKS Strakonice, svůj Tattoo Jam. Tato jednodenní akcička se stala již klasikou na tuzemské bodyart scéně. Rovněž jsem rád za to, že letos vyšlo i počasí – bylo krásně slunečno a teploty dosahovaly takřka až na dvacítku. Strakonice začali stejně, jako každoročně v 10:00 hodin dopoledne a to na místě byli hlavně tatéři a jejich doprovod. Lidé se začali „trousit“ ve větším množství až kolem oběda a nejvíce samozřejmě až po něm. Vstupné bylo opět lidové – 140 Kč na celý den a mohl jej tak zvládnout i sociálně slabší příznivec tattoo. Prostor Kulturního domu je myslím na tento Jam dostačující, znovu se tetovalo a i jinak pracovalo(prodávalo, diskutovalo aj.), v obou jeho patrech a na pódiu probíhal garantovaný doprovodný program. Osobně jsem dorazil sice až kolem 14:00 hodiny, ale vím, že jsem o nic podstatného nepřišel. Od těch 10:00 hodin, kdy je začátek se hlavně vše připravuje, pozvolna rozjíždí a hlavním programem je samotné tetování. Nicméně, to je samozřejmě na takovéto akci to nejpodstatnější. Studií bylo letos nějakých 25 a všechny z tuzemské tattoo provenience. To však v ničem strakonickému Jamu, neubírá na jeho atraktivitě. Bylo vidět, že mnoho lidí si sem přišlo za svými předem vytipovanými tatéry a že ne každý tatér tetoval jen svého modela. A to je moc dobře. Strakonice zase učarovali svojí takřka až rodinnou atmosférou, která je zapříčiněna dle mého názoru hlavně dvěma okolnostmi. Za prvé, že se koná jen jeden den(jednou ročně) a za druhé, že se zde většina lidí mezi sebou více či méně již zná... Podobná atmosféra a feeling, je znát i na Bekusově Sessionu, konajícím se v Opavě. Bavil jsem se zde s mnoha lidmi, kteří si i tak posteskli, že je každoročně podobných akcí u našince málo. Je to tak – sám si to myslím také, ale na druhou stranu vnímám i všechny těžkosti, komplikace a nutnosti potřebné k uspořádání něčeho podobného. I tak se mně doneslo, že by se mělo konat letos něco podobného, jako Strakonice nebo Opava – v Českých Budějovicích, ale to zatím nepředbíhejme... Loni jsem něco podobného slyšel o Brně a také to nedopadlo, takže jestli to bude aktuální – včas se o tom dozvíte, ze stránek magu TETOVÁNÍ. Pokud jde tedy o samotný Jam, tak kromě tetování byl jeho druhou hlavní složkou, již onen zmiňovaný doprovodný program. Jeho největší část se skládala z promítání na plátně nad pódiem – záběrů ze zahraničních tattoo konvencí. Kdo se nechtěl nechat potetovat, ale přece na sobě chtěl něco mít, mohl se nechat pomalovat hennou od studia LUCKY 13. Velkým a myslím, že i příjemným překvapením byl nejen pro mě legendární písničkář ZÁVIŠ, jehož vystoupení bylo koncipováno do dvou samostatných bloků. Ten první začal kolem 15:00 hodiny a trval zhruba 30 minut a druhá jeho část byla od 17:00 hodin do 17:45 hodiny. Zazněly zde jeho největší sprostonárodní hity, ale i pár novějších – méně známých skladeb. Opravdu dobré a zajímavé zpestření. Něco kolem 16:30 hodiny začala propichovací a napichovací performance kluků z pražského tattoo studia HELL, s nimiž vystoupila i má kamarádka Viscera(dříve známá z podobných vystoupení s Mikou). Holky byly svého času svým způsobem průkopnicemi piercingových performancí v ČR. Celý večer zakončovaly každoroční soutěže. Soutěžní blok začal zhruba v 19:15 hodin a porota zasedla ve složení: Stanley(Tattoo Stanley Praha), Vladimír Franz(výtvarník a hudebník),Venca Šlapák(muž z lidu, fanda tattoo), Chozé (Bloody Blue Tattoo) a Marko(taktéž Bloody Blue Tattoo).Soutěžilo se v 8 kategoriích( tribal, asia, old school, old tattoo, black a white, colour, realistic a best of show) a jako vždy se vyhlašovalo jen první místo. Jediným „problémem“ je vždy počet soutěžících studií v určitých soutěžních kategoriích. Většina tatérů totiž dělá hlavně styl black a white, popřípadě old school a některé kategorie tak mají leckdy jen jednoho soutěžícího, někdy ani to ne. To se ovšem již nedá nic dělat – tuto situaci nikdo z přítomných nikterak neovlivní a tak nezbývá, než jen doufat, že to vždy nějak vyjde. Soutěžení skončilo jako vždy asi po hodině a tím nastal závěrečný – koncertní blok tattoo Jamu. Letos vystoupily hard rockové partičky SLAPDASH, BETTER WAY a LANDMINE SPRING. Celá sešlost tak končila kolem 23:00 hodiny, tedy alespoň její hlavní část. Jak již to tak bývá – kdo chtěl, tak se poté ještě přesunul do některé ze zdejších otevřených hospůdek a pokračoval ve svém „tahu“. Pozoroval jsem oproti loňskému ročníku i vzrůstající počet návštěvníků – a ať již to bylo kvůli onomu příjemnému počasí, či z jiných důvodů – takřka 1000 lidí(tedy i včetně tatérů a jejich doprovodu), je velmi slušná účast!!! Nakonec chci tedy, stejně jako každý rok poděkovat Jardovi Váchalovi a jeho Tattoo klubu za tento fajn den a s Vámi se rozloučit heslem: „For year again!“...