(literárně-kompozitní recenze)
Autor: RadekFiksa
Vydal: Sowulo Press 2005
Tak, to je již vážně síla – pomyslil jsem si, po přečtení, v pořadí druhé knihy z trilogie, našeho předního odborníka na bodyart – ing. Radka Fiksy!!! V případě prvního dílu – PIERCINGU, tedy první knihy, jsem si říkal, že jde jen o špatný vtip. Nyní jsem si již téměř stoprocentně jist, že jde o povedenou recesi!!! Bohužel – ti, kterým je kniha opět asi prvoplánově určena, to možná ihned neuhodnou...Až doposud jsem pana Fiksu osobně neznal a vlastně jej neznám ani nyní, jen jsem se utvrdil v tom, že tento pán je Baron Prášil, zkřížený s Viktorem Koženým, protože na svých lžích – ještě nakrásno vydělává. Popravdě, po onom prvním dílu, pojednávajícím o piercingu, jsem se již bál, co mě nyní čeká, ale takovou „sodu“, jsem nečekal, ani v nejhorším snu... Opomenu-li již takřka standardní pravopisné chyby, slangový jazyk, který ovšem není nijak upraven v uvozovkách, či nějak podobně – jde i z hlediska odborného o neskutečný škvár a brak!!! Kdyby mě tato publikace tak nepobouřila, asi bych na ni ani neměl sílu reagovat, protože to je opravdu vážně něco! Jsem si již takřka fatálně jist, že nejsem největší egocentrik českého bodyartu, protože pan Fiksa, pakliže tyto knihy myslí vážně – mne takřka o dalších sto procent „trumfnul“... Prosím proto milé čtenáře magazínu TETOVÁNÍ i jiných periodik, kterým se tento literární paskvil dostane do rukou, aby jej pokud možno snad ani nečetli nebo, aby co nejrychleji vyhledali odborného lékaře s prosbou o pomoc.... Varování ministerstva bodyartu: Čtení této publikace vážně poškozuje celý umělecký obor a některé myšlenky v ní obsažené – jsou dokonce v praxi i nebezpečné a mohou poškodit vaše zdraví!!! Stejně, jako v prvním případě(v knize – PIERCING), jsem i zde našel zhruba 15 bodů, které jsou mírně řečeno spekulativní a s nimiž, pakliže pan Fiksa nese svoji nepotetovanou kůži na trh, se nemohu za žádných okolností ztotožnit...
1) Ihned v tiráži(na obalu první strany), se dozvídám, že autor knihy, vynaložil nemalé úsilí, k získání informací, v knize uvedených – přesto, že neručí za jejich bezchybnost... Co dodat...???? Snad jen toliko, že to vynaložené úsilí, se dle mého názoru jedná vynesení odpadkového koše do popelnice a stejně by se asi mělo naložit i s těmi, toliko těžce získanými informacemi...
2) V první kapitole, která je jen tak mimochodem takřka shodná s úvodem v první knize(té o PIERCINGU), se dozvídám mnoho krásných citátů, které si však měl k srdci vzít, především sám pan autor. Jako například ten, že cituji..“ Občas se objeví, nějaká ta trofeje chtivá trubka, takový lidi se však vodvařej sami...“ Konec citátu. Citát je použit v souvislosti, kolem tattoo soutěží, tzv. tattoo conventionů. Myslím, že k panu Fiksovi patří jako zrno k mouce, protože jeho touha po vítězství, na letošní největší tuzemské konvenci, vztahující se k tomuto citátu – byla opravdu výstižná. I přesto, že se pan Fiksa snažil ze všech sil – cenu si ze soutěží neodnesl žádnou... Možná proto, že k tuzemské tattoo špičce, prostě a jednoduše zkrátka nepatří...
3) Další a rovněž tak nepřehlédnutelnou skutečností této knihy jsou okopírované a mírně upravené informace od autorů: Fergusona a Protecta, jejichž překlad knihy „Umění tetování“, vydalo nakladatelství REBO v roce 1998, dále pak upravené články z časopisu TETOVÁNÍ od M. Rychlíka(o Ötzim – nejstarší potetované mumii), či mé(PJH – např. o tetování ve společnosti, o biomechanice atd....). Považuji to přinejmenším za sprosté, ale pokud to tak sám pan Fiksa nevidí – je to asi jen jeho boj. Osobně bych se na jeho místě bál vylézt z baráku, ale jsou hold lidé, kteří mají hroší kůži a sám autor mezi ně asi patří. Inu, komu čest – tomu čest...
4) Stejně tak, jako v případě své první knihy(PIERCING), se i v knize TETOVÁNÍ, zabývá pan Fiksa otázkami společenského přijetí tetování. Přijetí vašimi rodiči, zaměstnavatelem, přáteli apod. K tomu, již vážně nevím, co dodat. Chce se mně zakřičet – „Kolikrát jste se Vy, pane Fiksa dostal do podobných životních situací, že o nich nyní tak barvitě hovoříte...?“. Vím však, že by odpověď byla nulová a tak se o to raději ani nepokouším.... Přeci každý, kdo jde do jakékoliv praktiky z oblasti bodyartu, musí počítat se vším – včetně všech negativ, která to sebou ponese – cožpak to není jasné??? Pan Fiksa zde opět neví o čem hovoří a pakliže ano, tak jen teoretizuje, protože sám to nemohl zažít – alespoň dle přiložených fotografií jeho osoby... V této souvislosti také hovoří – doporučuje schovávání tetování do různých dlouhých rukávů apod. To je přeci něco neskutečného v 21. století!!!
5) V jedné z dalších kapitol, ve které pan autor hovoří o bolestivosti samotného zákroku tetování – doporučuje u slabších povah, použití lokálního anestetika. Tak předně, žádné, opravdu „funkční“ lokální anestetikum, se v lékárně, bez lékařského předpisu nekoupí a pochybuji, že je má každý tatér, či dokonce potenciální tetovaný volně k dispozici. To je další holý nesmysl!!! Za druhé se pan Fiksa zapomněl zmínit, že pakliže již náhodou podobné anestetikum, některý z tatérů má – nepoužívá jej, protože vzhledem k chování pokožky po jeho použití a to jak již během samotného tetování, tak později, během hojení – je zkrátka nevyužitelné. Tetování samotné komplikuje z důvodů napnutí lokálních nervů a proces hojení je díky němu takřka dvojnásobný. A to ještě s možnými komplikacemi častého krvácení, či o mnoho větších strupů a s tím souvisejícího „vytáhnutí“, vytetované barvy!!!
6) Co je pro mne však vrcholem je to, že za mrzký peníz se pan Fiksa neštítí doporučovat reklamní trik s názvem Protat, jakožto takřka jedinou možnou alternativu na ošetřování čerstvého tattoo. To, že většina českých tatérů doporučuje nejčastěji Bepanthen Plus, Panthenol krém, Calcium Panthotenicum, Dermazulen či klasickou bílou vazelínu – se zde jaksi z taktických důvodů neuvádí. Je mně z toho zle a upřímně řečeno – svědčí to jen o tom, proč tato kniha vůbec vznikla. Byznys, Ego trofej...!!!!
7) V knize jsou opět velmi pochybné fotografie k daným a vysvětlovaným stylům, které dnes ve světě tetování existují. Většinou jde o práce studia PROVOCATIVE TATTOO(ó jak výstižný název!!!), tedy přímo studia samotného autora, či o fotografie, takřka neznámých studií. Na druhou stranu, je zde i fotografie práce mého kamaráda – tatéra Jirky Netíka z EXORCIST TATTOO(Rakovník), záda Giger, dle mého názoru jedna z jeho nejlepších prací, pod níž(tou fotografií), je od pana Fiksy uvedeno – autor neznámý. Přitom Netty se s tímto výtvorem již mnohokrát prezentoval v několika periodicích věnovaných bodyartu a dokonce s nimi i vyhrál nějaké ty tattoo ceny, takže...??? Sprosťárna nejhrubšího zrna....!!!
8) U kapitoly, věnující se získávání zdrojů a námětů, určených k tetování se dozvíme, že z časopisů jsou nejvhodnější - ještě nevyšlý(ale již světově nejčtenější!!!), magazín s názvem Bodyart (nové to dítko pana Fiksy) a německý magazín TÄTOWIER. Přitom vychází 2 české časopisy o bodyartu a z těch zahraničních je asi nejkvalitnější německý magazín – TATTOO SCENE. Magazín TÄTOWIER, je kvalitní periodikum, nicméně... bylo asi jen na úvaze pana Fiksy uvésti pravdu a objektivně informovat o všem. Zde opět zklamal – ostatně, jako již mnohokráte...
9) Co mě zaráží ještě více je to, jak takovýto člověk může psát o hodnocení a posuzování kvality jednotlivých tetování, během soutěží – na konvencích... Tak například u hodnocení porotců u sekce „Tribal“, hovoří o nutnosti tatéra, vybarvit celou plochu obrazce, rovnoměrně sytě – přitom, jak může vědět, že někde není světlejší barva záměrem??? Naopak vůbec nehovoří o ostrosti špiček, při ostrých úhlech zakončení, kdy někteří tatéři (včetně pana Fiksy, alespoň z prací, které jsem od něj viděl), mají zakončení tzv. „tupá“(kulatá), což není zrovna působivé... Rovněž tak nehovoří o časté nutnosti poroty vidět námět, podle něhož se tetování dělalo. To totiž leckdy doslova mění situaci a úhel pohledu... Vím to, protože jsem sám občas porotcem a tyto faktory musím vnímat, ať již je mně dané tetování „sympatické“, či nikoli...
10) Dále pak v kapitole věnující se vysvětlování věcí kolem conventionů (konvencí – tattoo setkání), jmenuje všechny možné aktéry, působící zde – jen ne prodejce časopisů, souvisejících se bodyartem...Opět záměr??? Či zapomenuto??? Myslím, že stánek s časopisy o tetování, piercingu, brandingu, skarifikaci, implantátech atd..., je důležitější, než-li prodejce triček, či hudebních nosičů. Pan Fiksa to tak však zřejmě nevidí – škoda...
11) Co se týče těch konvencí, tak další doslova nesmysly, má pan Fiksa napsané u soutěžních kategorií. Uvádí zde například, že mezi nejznámější kategorie patří kategorie „Black a Grey“, což je „Černá a Šedá“, a to je nesmysl. Osobně jsem již navštívil bezpočet konvencí a žádná soutěžní kategorie s tímto názvem zde nebyla. Pan Fiksa si ji nejspíše spletl s kategorií „Black a White“, což je „Černá a Bílá“. U zahraničních konvencí uvádí, že nejznámější a nejvýznamnější je Berlín. To je také nesmysl!!! Ten je „nej“ v Evropě, ale např. v USA, jsou „nej“ konvence v New Yorku, Los Angeles, San Franciscu... V Austrálii je zase velmi kvalitní konvence v Sydney – dokonce již 19 let!!! Co se týče tuzemska, uvádí pan Fiksa jen Prahu, ale zde jsou i lokální tattoo setkání, tzv. Tattoo jamy, jako např. Strakonice, Opava nebo na Slovensku regulérní konvence v Bratislavě...
12) Hovoří-li pan Fiksa o nemocech, komplikujících tetování a to, jak již jeho tvorbu, tak následné hojení, jaksi opomíná 2 nemoci, které jsou však neopomenutelné!!! Za prvé je to otázka VKT(Vysokého krevního tlaku), který samotné tetování komplikuje velmi. Hlavně z důvodu zvýšené krvácivosti a s tím spojeného špatného „chytání“ barvy a zrovna tak z důvodů větších strupů a následného většího „vypadání“ barvy, z již hojícího se tetování. To je ne nepodstatná věc... Za druhé jsou to osoby trpící psychiatrickými poruchami, jako například schizofrenici, lidé nadměrně úzkostlivý apod. Při tetování se spaluje velké množství serotoninu a kdo jej má nedostatek – může i zkolabovat... Viz mé články v magazínu TETOVÁNÍ... To nejhorší, co se mu může stát je, že omdlí a každý tatér jej z tohoto stavu snadno dostane, jen je zapotřebí aby o těchto problémech byl dopředu informován... To jsou však již opravdu extrémní případy, stávající se profi tatérům, zhruba tak jednou za rok...Když se však pan Fiksa pouští do této problematiky, má zmínit všechny možné i nemožné komplikace, které se eventuelně mohou vyskytnout...
13) Opět nejsou vysvětleny některé odborné pojmy, jako autokláv, profylaxe atd... Nevím, možná si to pan Fiksa neuvědomuje, ale pro lidi, kterým je jeho kniha určena, jsou to jen nic neříkající odborné bláboly...
14) Kontroverzní je i otázka opalování. Ano, čerstvé tetování se nesmí alespoň měsíc opalovat a i potom jen při natření krémem s vysokým číslem UV filtru. Obecně však opalování pan Fiksa i v případě již zahojeného tetování – nedoporučuje. Důvodem je dle jeho názoru blednutí barev a celkové „poškození“ tetování. Já osobně mám naopak jiné zkušenosti. Pokud si již zahojené tetování opaluji – krásně mně po expirační(zahojené) době zhnědne a jeho celkový vzhled je působivější, než-li v zimním období, kdy je pigment bílý...
15) Nakonec se dozvídám, že v listopadu tohoto roku(2005), vyjde v pořadí třetí kniha tohoto nepochopeného odborníka s názvem „ KDE NAJÍT BODYART NA INTERNETU“. No, upřímně, pokud se kniha ponese ve stejném duchu, jako tyto dvě předešlé – radši ji nechci ani vidět...
Závěrem??? Obrovské zklamání a smutek z toho, jak se dá zneužít něco tak krásného a čistého, jako je právě lidské zdobení. Pan Fiksa to pojal špatně a bohužel to asi nikdy on sám nepřizná a nepochopí. Je to škoda, protože knihy s tímto tématem v českém jazyce na trhu opravdu chybí. Prosím Vás o jedinou věc – nevyhazujte peníze za tento škvár, protože není vhodný ani na hraní pro Vaše psy. Pan Fiksa si ve svém rodinném podniku(tiskárně), založil firmu Sowulo Press a snaží se vydělat. Nepomáhejte mu – jen vyhodíte peníze z okna. To je již raději dejte na charitu nebo propijte!!!Obávám se, že bych dokázal napsat recenzi, která by byla delší, než-li jeho kniha samotná, ale stejně by to bylo zbytečné. To podstatné jsem již řekl a kdo mně nevěříte – přečtěte si tuto knihu a uvidíte sami...