Na stránkách magazínu TETOVÁNÍ, jsme již napsali mnoho informací o tom, jak se starat o nové tetování a piercing, čeho se vyvarovat a co naopak dělat. Jen jsem tak přemýšlel a došel k závěru, že ještě nikdo z nás, Vám nedokázal vysvětlit, co se děje s tělem a v těle po tetování a piercingu. Jaké nastávají bezprostřední chemické reakce, jak tělo reaguje fyziologicky, jak psychologicky. Jak vnímá tyto zákroky náš vegetativní systém, jak metabolizmus, jak krev, či nervový systém apod. Rozhodl jsem se tedy pro Vás připravit tento materiál, abych záležitosti dosud nepopsané – tak říkajíc odhalil...
TETOVÁNÍ
Je zapotřebí si uvědomit, že tetování, byť jej sami vnímáme jakkoliv – ať již, jako módní doplněk, či jako filozofický triptych naší duše, je „parazitálním“(nežádoucím) zásahem pro náš organismus. Tělo tetování přijme, ale vnímá jej, jako když se nabouráte na kole a máte „silniční lišej“ – třebas. Tetování se aplikuje do Vaší kůže vpichem jehly(jehel) v rozmezí od 0.5mm do 1mm, výjimečně do 1,5 mm hloubky. Záleží samozřejmě na tatérovi a také na místě tetování. Pokud Vás tetuje v podpaží, kde je kůže velmi jemná a citlivá, kde je také předpoklad, že se tetování dobře „chytne“, půjde nejspíše o jemné tetování. Naopak, vymyslíte-li si např. tetování na patě, kde je kůže zrohovatělá a tatér se musí dostat až do škáry, bude tetování hlubšího charakteru. Záleží také na pohlaví tetovaného. Ženy obecně mají kůži jemnější, čili většina tatérů tomu své tetování přizpůsobuje. Na druhou stranu je zapotřebí si přiznat, že jsme každý individualita a je i mnoho mužů, majících, ještě jemnější kůži, než-li ženy. Barvy, které jsou sekulárně rozkládány v pigmentu, se bezprostředně po tetování dostávají do krevního oběhu. V praxi to znamená následující: od tatéra odejdete s čerstvým tetováním, které máte přelepené a pro Vás nastává ta lehčí část a to sice mazání a mazání. Alespoň do doby, než je čerstvé tetování sloupané a kůže se v místě tetování, začíná regenerovat(obnovovat), na svoji přirozenou sílu a kvalitu. Naopak pro Vaše tělo nastává pro nejbližších zhruba 8-12 hodin nejvýznamnější část pro přijetí samotného tetování. Místo zákroku oteče(v závislosti na velikosti tetování) a rovněž tak svalové buňky, začínají provozovat svoji nejaktivnější činnost, potřebnou na zhojení rány. Ojediněle(pouze však při velkých tetováních, dělaných najednou), jsou známy i případy svalové atrofie – zánětu svalu. Místo dostane prudkou horečku, která neodchází ani po 24 hodinách a je zapotřebí konzultace s odborníkem. To je však již extrém a v dnešní době takřka nerealizovatelný. Každý tatér Vás totiž bude tetovat pouze po dobu nezbytně nutnou(vhodnou), pro první tetování. O tom, jak reagují tetovací barvy v pigmentu se toho dodnes mnoho neví. Je jasné, že jsou metabolicky odbouratelné(inertní) a neměly by pro Váš organismus znamenat žádnou zásadní zátěž. Na druhou stranu jde pro tělo o cizorodou látku, se kterou se musí tak jako tak vyrovnat. Není proto vhodné rozjíždět více tetování najednou. Také není zrovna nejvhodnější jít na nové tetování s čerstvým piercingem. Obé se potom mnohem hůře hojí. Pokud jde o naši levou hemisféru. Během tetování vysílá mozek signály svalu do kterého se tetuje, že bolest vzniklá na onom místě není nežádoucí a že jde o jakési nutné zlo, potřebné pro vytvoření nového tattoo. Během tetování se rovněž tak spaluje velké množství serotoninu, hormonu vyskytujícího se v mozku a zabezpečujícího naši dobrou náladu, právě k tomu, abychom tetování nevnímali, jakožto násilný akt, nám ubližující. Proto je nevhodné tetovat osoby s neurosomatickými problémy, protože hrozí jejich psychický kolaps z důvodu nedostatku serotoninu. Příklady, které zde popisuji, jsou krajní mez, ale je zapotřebí je vyslovit – na druhou stranu, jde opravdu o extrémní záležitosti, takže za normálních okolností, není důvod se něčeho bát. Během procesu tetování se v těle zvedá rovněž TK(krevní tlak), proto se zakazuje před tetováním užívání alkoholu a drog, které tlak krve zvyšují. Dochází pak k tomu, že je v místě tetování vysoká krvácivost a tatér Vám tak nemůže dostat barvu do kůže – je neustále vyplavována. Dávejte si rovněž pozor na to, čím si čerstvé tetování ošetřujete. Většina tatérů doporučuje 2 základní mastě. Za prvé jde o Bepanthen plus(též samotný Panthenol krém, je vhodný) a za druhé česká specialita – Calcium Panthotenicum. Nikdy čerstvé tetování nemažte ničím, co obsahuje ve složení položku „parfum“, či „alcohol“. Bylo by to pro Vaše tetování rovno sebevraždě. Obě tyto složky jsou totiž velmi agresivní a s tetováním byste udělali jen to, že by se Vám vytvořil strup, který by barvu po základním sloupání vzal sebou... Místo linky(leckdy navíc třeba i zjizvené), by se pak muselo opět obtahovat. První fáze zahojení nastane zhruba za 5-9 dnů. Místo tetování je již sloupnuté a čerstvá jemná kůžička na povrchu se pozvolna začíná hojit, zacelují se póry a kůže začíná nabírat svoji původní zdravou tloušťku. Druhá fáze hojení nastává v období 10 – 21 dne. To je již škára zacelena(zatáhnuté póry na místě vpichu) a regenerační buňky onoho místa začínají vytvářet novou-konečnou sílu pokožky. V třetí fázi, v období 22-30 dne, dochází ke konečnému zahojení místa tetování, kůže již má opět své obranné mechanismy v plné síle, přes tetování se utvořila jemná(okem neviditelná) blána, která jej chrání před UV zářením. V tomto okamžiku se již dá hovořit o plném zahojení tetování...
PIERCING
Co se týče piercingu, v mnohém platí totéž, co v oblasti tetování. Za prvé – opět jde o nežádoucí, byť co se provedení týče, velmi krátký okamžik, pro organismus. Jehla proniká kůží na piercingových místech(ústa, nos, obočí, pupík), často skrz na skrz a to i do hloubky centimetru a více. Místo je opět po zákroku nuceno, vypořádat se s vpichem samotným + se šperkem piercingu. Jde-li o přímá piercing místa, je situace relativně dobrá. Pro kvalitní hojení, je opět rozhodující Váš zdravotní stav. Vzhledem k tloušťce vpichu se místo piercingu s první fází hojení vypořádává nějakých prvních 24 hodin. Místo se po odkrvení naopak dvojnásobně prokrví a začíná se vypořádávat s cizorodým tělesem – se šperkem. Není proto nic neobvyklého, když se v oblasti vpichu nebo poblíž, vytvoří menší modřina. To se stává nejčastěji v případě obočí a rtů(zevnitř). Je nutné si také dávat pozor na žilní řečiště v místě piercu, ale to si musí vychytat piercer sám a nenabodnout nějakou tu žilku. Obecně vzato, při kvalitním provedení piercingu Vám neukápne ani kapička krve. Pakliže se tak ovšem již stane, nemusí to nutně znamenat, že máte nekvalitního piercera. Může to znamenat, že máte místo vpichu s mnoha žilkami, že máte opět zvýšený TK, že jste nemocní(horečka), že jste se před aktem samotným, příliš vynervovali atd... Piercing nemůžeme ze zdravotního hlediska hodnotit toliko obecně, jako tetování. Vzhledem k tomu, že do těla místo barev vpravíme cizí těleso, které zde ještě k tomu má zůstat – jde pro náš organismus o mnohem větší cílenou zátěž, než-li v případě tetování. Obecně řečeno, je místo piercu zahojeno opět v časovém úseku kolem 30 dnů. V případě piercingu bezbariérového, či piercingu erotického, jde o mnohem složitější situaci. Bezbariérovým a erotickým piercingem se rozumí, jakýkoliv jiný piercing, než ten první jmenovaný. Bezbariérový piercing vychází často ze šperku z chirurgické ocele, či titanu a silikonu, jakožto spoje, který je vpravený do místa určení. Je však dopředu jasné, že po určitém čase dojde k „vyplutí“ šperku ven a zbývají tak pouze 2 možnosti. Buďto absolvovat celou proceduru znovu nebo si nechat zahojit čerstvou jizvu na místě piercu. Piercing se obecně vzato hojí rychleji a lépe, než-li nové tetování. Né snad, z hlediska časového úseku, ale z hlediska ošetřování(sprchování místa vpichu-čištění), je to lepší. Asi nejkvalitnější ošetřovací pomůckou je antibiotikum Bactroban, které ovšem můžete používat pouze 7 dnů v kuse a poté musíte vynechat, alespoň na onen týden znovu. Někdy dojde k tomu, že se kůže při bezbariérovém piercingu s místem vpichu vyrovná, třebas za 2 měsíce. Tehdy dojde k „vyplutí“ piercingu. Někdy se bezbariérový piercing udrží i 4 a více měsíců. Dopředu Vám žádný piercer neřekne, jak to dopadne. Co se týče erotického piercingu, místa v oblastech genitálií jsou velmi jemná a často i velmi prokrvená. Je proto zapotřebí si dáti pozor na žilky na místech piercu. Genitálie se hojí mnohem delší dobu, než-li ostatní piercingy. Obecně se dá hovořit o hojení 3-5 měsíčním. Opět záleží na pohlaví nositele a na jeho zdravotním stavu. Obecnou zásadou je hygiena. Při čerstvém piercingu je nutné ošetřování sprchováním vlažnou vodou a poté natřením Bactrobanem. Při piercingu, aplikovaném před delší dobou je především nutné, zabránit usazování nečistot z ošacení či z vnějšího prostoru.
Jste-li konstitučně zdraví, netrpíte-li nějakou tou chronickou nemocí – dodržíte-li obecné zásady potřebné, pro zdárný průběh hojení, mělo by být vše v pořádku. Tetování, piercing, skarifikace, branding a kdoví co všechno – jsou sice zásahy do těla, ale v případě starání se a ošetřování – je pravděpodobnost komplikací rovna nule. Mějte prosím má slova na paměti a chovejte se podle nich! Určitě mně dáte časem za pravdu...