Na mnohá přání jsem pro Vás připravil, jakýsi „výpis“ z této zajímavé knihy japonské tattoo mytologie. První vydání vyšlo v Japonsku v roce 1873 a postupně se šířilo přes Čínu, Thajsko, Vietnam, Laos po celé Asii. Za autora je udáván jistý mistr Kunioshi, ale tato informace není také stoprocentně prokazatelná. Mnohé historické prameny z dnešní doby, zabývající se tímto fenoménem autentičnost originálního rukopisu tak trochu „nabourávají“ a za autora vydávají mnoho lidí neznámého jména. Inu lidová slovesnost regionálního charakteru si hold zase přišla na své... U nás v České republice vydání 108 hrdinů v českém překladu zatím nikdy nevyšlo a proto jsem čerpal z anglického originálu z roku 1984(s názvem 108 heroes), vydaného londýnským nakladatelstvím Summett Press.
Jednoduše řečeno, je kniha 108 hrdinů, jakousi „asijskou“ verzí Sedmi statečných zkřížených šikovně s Robinem Hoodem. Budeme-li se podrobně zajímat o historická fakta, uvedená v této knize, dojdeme nevyhnutelně k závěru, že pravdivost 108 hrdinů, je asi tak poloviční. V období, ve kterém se děj odehrává, skutečně probíhala občanská válka v Japonsku(1867-1892), kdy se mimochodem samurajové postavili císaři, protože se nechtěli vzdát svých výsad, ale mnoho hrdinů z této knihy asi nikdy opravdu neexistovalo. Profesor Sui Li Tong z japonské tokijské univerzity, zabývající se japonskou mytologií nedávno(v roce 1999), uveřejnil studii podrobně rozebírající mnoho titulů z japonské provenience z období let 1850-1900. V této téměř pěti set stránkové knize se zamýšlí nad mnoha souvislostmi z několika publikací vydaných v onom inkriminovaném období – mimo jiné i knihou 108 hrdinů. Výsledkem je kritický rozbor v němž 108 hrdinů obstávají, jako mýtus a fikce s kousky historických faktů. A tak nechme fikci fikcí a realitu realitou a ponořme se do díla, které ovlivnilo pár generací asijských tatérů a tetovaných. Tak předně, je třeba si uvědomit, že v Japonsku v období, o kterém hovoříme vládl na rozdíl od Evropy ještě feudalismus. Ten rozděloval japonskou společnost na kasty a třídy podle sociální příslušnosti. Ta se určovala podle narození do určitého stavu. Kastovních tříd, tedy těch, co by stály vůbec za zmínku bylo celkem šest. Samurajové, jichž se hlavní děj týká byli po císaři a šógunech v pořadí třetí od zhora žebříčku. Měli mnohá práva evropské šlechty včetně práva první noci a mnoho svých poddaných. Samurajům sloužili nájemní vrazi – ninjové. Ti vykonávali práci, kterou se nechtěli samurajové vůbec špinit. Navíc měli oproti samurajům tu výhodu, že nemuseli dodržovat kodex cti, zvaný Bušido a tak mohli zabíjet kohokoliv a to i zákeřně ze zálohy. To samurajové nesměli – ti bojovali se svým nepřítelem jen z očí do očí a podle rovných pravidel. Děj 108 hrdinů Vás zavede do Japonska v roce 1857 do kantonu(provincie) Fu- han´ , ve kterém se samuraj jménem Tsu Wai, vzbouří novým nařízením císaře o poslušnosti Japonců kolonizátorům(Američané a Britové, později Francouzi) a společně se svými spolubojovníky a věrnými ninji uteče do provincie Thin Pei a založí partyzánský oddíl(jakousi asijskou gerilu) čítající dvacet tři bojovníků(zpočátku), přepadávajících kočáry putující po cestě poblíž hlavního města provincie. Tyto jakési pomyslné partyzánské oddíly přepadávají japonskou šlechtu, která je loajální císaři i novým okupantům a jejich bohatství rozdávají ve vesnicích těm nejchudším – žebrákům, tělesně postiženým a nejnižším kastám. Samotný Tsu Wai, pocházející z bohaté rodiny vyhlásí válku novým pořádkům a svůj boj vede ve smyslu zachování starých(původních 300 let) tradic. Císař zpočátku nevnímá hrozbu tohoto „partyzánského“ oddílu příliš vážně, ale později hlavně na mnohé interpelace kolonizátorů, kteří přicházejí o mnoho peněz a bohatství, vyšle císařskou gardu na zničení Tsu Waiovi bandy. Posádka, která má učinit přítrž Tsu Waiovu řádění, má něco kolem osmi set mužů a přesto se jich do královského paláce vrátí s odpovědí nějakých padesát. Většina z nich zahyne a mnoho z nich se přidá k Tsu Waiovu samurajskému oddílu. V roce 1865 se Tsu Waiova posádka ustálí na počtu 108 lidí, vzdorujících postupně se zvětšující císařské armádě, doplněné o odborníky na válku z řad kolonizátorů. Faktem je, že jim pomáhá řada nejchudších obyvatel, pro které jsou Tsu Waiovi oddíly spásné a přinášející alespoň základní potraviny a nějaké ty peníze. Celá mystifikace u níž nepoznáte, zda-li stojí na skutečných historických podkladech se končí roku 1869, kdy se k císařově vojsku přidá americká armáda vedená generálem Wiliamem Beckengtonem, který zažene Tsu Waiův oddíl k městečku Putha a všechny jeho bojovníky zabije. Někteří z nich spáchají harakiri, aby ušli mučení a zneuctění, které by je čekalo na posádkách spolupracujících s císařem. Po jejich smrti jsou nahá těla nejvýznamnějších z nich vystavena na náměstí Puthy. Mnoho místních k nim nosí květiny a vzdává jim úctu. Všichni Tsu Waiovi bojovníci jsou značně potetováni barevným tetováním nejvíce s motivy zvířat a rostlin. Právě toto tetování a jejich hrdinské skutky jim tak k nevoli císaře přinese nesmrtelnost. 108 hrdinů je v podstatě drama a jako takové dodržuje všechna jeho literární a stylistická pravidla. Jeho filozofický význam je však obrovský a naplno se začne projevovat již v roce 1911, kdy se japonský kriminální gang Yakuzy – Kwan´ You,(expandující jako první i na západ) začne zdobit, jako hlavní postavy ze 108 hrdinů – stejným tetováním. To tak paradoxně vyvolá dnešní situaci, kdy je jeden z nejznámějších zločineckých syndikátů znám především díky svému tetování a díky tomu je také paradoxně značně popularizován. Celé tetování, které vychází z mytologie 108 hrdinů je animální a budhistického charakteru. Takové jej měli i všichni bojovníci ze 108 hrdinů. Tato kniha je svým významem neopomenutelná, zvláště pak ve světě bodyartu a její význam se tak dochovává dodnes. To, že si jej přivlastnili mnohé zločinecké organizace, pak nic neubírá na její kráse a významu. Jde zkrátka o historický artefakt, zabývající se určitým historickým a geografickým úsekem ... nic víc a nic míň – zkuste si jej sehnat a přečíst – neprohloupíte!!!