Dům kultury
Stejně tak, jako loni a předloni, se sjeli příznivci převážně tuzemského bodyartu na první tattoo a piercing „slet“ v sezóně – do Strakonic. Svoji pozici si Strakonice upevnily již předchozími dvěma ročníky a pro mnohé fans bodyartu se staly již kultovní akcí. Počasí bylo letošní sobotu, opravdu aprílové – pršelo a svítilo slunce dohromady a „kulturák“ bzučel v rytmu tetovacích strojků od 10:00 hodiny ranní. Opět se musím pozastavit nad tím, jak kluci ze strakonického Tattoo klubu, v čele s Jardou Váchalem, skvěle vše připravili a jak byli návštěvníci i tatéři spokojeni s bezproblémovým průběhem. Pochvala asi též patří pánům a paním ze strakonické městské radnice, že poskytli prostory Kulturního domu k tak bohulibé činnosti, jakou je tattoo convention. Pokud jde o počet studií, tak těch bylo letos nějakých 24 celkem. Z tohoto počtu byli 4 tattoo studia zahraniční. Za výraznější zmínku stojí asi kanadské studio Jeffa Tama, jehož profil jsme Vám přinesli na stránkách TETOVÁNÍ, v minulém - dubnovém čísle. Tím nikoho nesnižuji, ani nevyzdvihuji, jen si myslím, že z místních umělců patřil mezi ty, jež se snaží dělat tradiční japonskou metodou. Vždyť má za sebou školu samotného mistra Horiyoshiho... Pokud vím, tak počet platících lidí se pohyboval něco kolem 600 lidí, ovšem celkový počet se blížil (jak již to tak obvykle bývá) téměř k tisícovce. Na rozdíl od minulého ročníku Tattoo jamu se letos tetovalo v obou patrech Kulturního domu. Kromě samotných tatérů a piercerů, zde byli také prodejci triček, hudebních nosičů, časopisů s bodyart tématikou, piercing šperků, barev, tattoo drogerie atd... Během samotného tetování, které ostatně jako na každé konvenci, tvoří hlavní kostru samotného programu – běželo na pódiu, promítání záběrů ze zahraničních tattoo conventionů + další doprovodný program. Tetování probíhalo od té desáté hodiny ranní do půl deváté hodiny večerní. Poté začaly soutěže. Další rozdíl byl oproti loňskému ročníku, právě v systematice soutěží. Přibyl počet kategorií – z loňských tří na celkových sedm. Soutěžilo se tedy v těchto základních kategoriích: tribal, asia, old, colour, black, big a old school tattoo. Nedávno jsem docela vážně přemýšlel nad tím, zda-li budu ve svých reportážích, právě hlavně třebas z konvencí, zmiňovat studia, která mě zde zaujala. Důvod je prostý – s mnoha studii se totiž již znám osobně a myslím si, že to může na ta ostatní, která zrovna nejmenuji působit, jako jakási má osobní forma diskriminace. Na druhou stranu mně to připadá hloupé zase pro lidi, kteří nejsou z branže a náhodou je zajímá můj názor... Tak tedy – líbila se mně práce Petra Přibily z Adrenalin Tattoo, práce od Triba Tattoo, Bekus Tattoo... Jakožto doprovodný program, proběhlo kreslení fleshů pod pódiem, kolem 14:00 hodiny to bylo vystoupení skupiny japonského šermu, etno a world music v podobě skupiny FRONT LINE, Sísova fire show a navečer také čím dál tím rozšířenější zavěšování se za háky. Kolem 21:30 hodiny, těsně po vyhlášení výsledků tattoo soutěží, začalo vystoupení skupin ROCKSTAR PUSSY, MORDOR´S CRAZY HORSES GANG a místní (strakonické) legendy – DELUSION. Pro všímavější návštěvníky byla v suterénu (v prostoru za pokladnou), připravena jakási mini výstava obrazů Jardy Váchala a rovněž tak krásné a působivé tattoo fotografie etno charakteru a z tattoo soutěží. Strakonice ani letos nezklamaly a všechny příznivce velmi „pohodové a free“ atmosféry, vtáhly do černo-barevného světa zvaného tetování.... Takže zase příště – a v plné parádě!!!!!!!!!!!!!!!!
Jsem rád, ostatně již nejednou jsem to letos psal, že se rozmáhá počet tattoo konvencí (setkání), i na naší tuzemské scéně. V zahraničí, již desítky let, běžný to trend, že alespoň 2x za měsíc je ve větším městě nějaký ten jam nebo convention. Je to důležité a správné, nejen, co se týče „znormalizování“ vztahu k tetování – netetovanou veřejností, ale hlavně z hlediska setkání většinou známých – tetovaných, tatérů apod. Vnímám i tu skutečnost, že jsme po rozdělení se Slovenskem, doslova prdelka na hroudě zvané svět a proto si dvojnásob vážím všech pokusů, provádět v desetimilionové zemičce podobné „don quijotské“ aktivity. Zvláště s úředním aparátem, cenami a jinými „příjemnostmi“, se kterými se zákonitě pořadatelé, ať již větších, či podobných – lokálních (jako třeba Strakonice), akcí jistě setkávají...
Musím se přiznat, že jsem ještě před dvěma měsíci nevěděl, že se již před rokem konal ve Strakonicích první Tattoo Jam, přestože jsem se již v té době v tattoo zoně pohyboval... Nu, další důkaz, mé nedokonalosti... Letošní, tedy v pořadí již druhý ročník, měl však reklamu větší a myslím si, že to i na jeho průběhu, návštěvnosti i organizaci – bylo znát. Hlavním sponzorem Jamu, byla firma Levis a upřímně řečeno, obdivuji Jardu Váchala a spol., jak je dokázali do podobné události – navrtat... Celý Tattoo Jam proběhl během soboty 10. dubna, se začátkem v 10:00 hod. ráno a koncem kolem 23:00 hod. večerní. Oproti, původně avizovanému letáčku, se akce nakonec nekonala v sokolovně, nýbrž v Domě kultury, kde se sešlo dokonce nějakých 800 lidí. To samozřejmě včetně crew(tatérů, jejich modelů, prodejců tattoo potřeb + doprovod). I tak si myslím, že na provinční akci podobného charakteru a na druhý ročník – více než-li slušná účast!!! Když k tomu připočítám naprosto bezvadnou, uvolněnou a nepokryteckou atmosféru, známou z některých, hlavně větších a již prestižnějších konvencí – byl jsem hned po prvních 5 minutách po příchodu – zkrátka a dobře „vtažen“... oním kouzlem těchto a jim podobných soutěží – zkrátka svůj mezi svými. Kdo to poznal, vím o čem mluvím... Pořadatelem byl strakonický tattoo klub, z něhož jsem já osobně, nejvíce poznal Jardu Váchala, fajn pokérovance a člověka, pohodáře s věčným úsměvem a věčně dobrou náladou... Zároveň jste jej mohli zaregistrovat, jako moderátora během tattoo soutěží... Co bylo dále rovněž velmi přátelské a to jak k tatérům, tak návštěvníkům - byly ceny. Vstupné pouhých 120 Kč a tatéři měli místo (svůj „tattoo plac“) – zdarma. Program byl zhruba následující: Od začátku samozřejmě všech zhruba 20 přítomných, převážně českých studií tetovalo. Ráno proběhla přehlídka mody sponzora Levis, poté videoprojekce s hudbou Dj Láďi Láďi + videoklipy a fakír show navozující příjemnou, performační atmosféru. Ze zahraničních tatérů byl přítomen pouze jeden, zato však rovnou z USA – Brian Tattoo. Z našich studií, jste mohli vidět osvědčená i zatím méně známá jména, jako např. Adrenalin Tattoo, Exorcist Tattoo, Tattoo Suder, Tattoo Umi, Jirka Musil Tattoo, Tribo Tattoo, Mazar Tattoo atd. Každý měl většinou, ostatně, jak již to tak většinou bývá svého vlastního modela a kdo ne, neměl o zákazníky z řad „nováčků“ nouzi. Byla studia, u nichž se stály fronty. Bylo příjemné vidět, že lidé sem přišli s opravdovým zájmem o dané téma. Zhruba kolem 19:00 hodiny se začalo soutěžit. Na tomto místě chci ještě jednou „poděkovat“, svému šéfovi – Liboru Šmehlíkovi za předem nedomluvenou nominaci na jednoho z porotců, ale budiž... Bylo to alespoň poprvé a asi i naposled, co jsem byl s prací poroty spokojen :-)... Né, teď vážně, porota byla pětičlenná a soutěžilo se celkem ve 3 kategoriích, u nichž se vyhlašovalo vždy jen první místo. I když jsem stokrát předtím prohlásil, že bych za boha, ani za ďábla, nechtěl být nikdy porotcem, jsem zpětně nyní za tuto zkušenost rád. Ani né tak proto, že jsme po vyhlášení byli všichni obleženi gratulanty i nespokojenci z řad soutěžících i tatérů, ale zejména proto, že jsem si ověřil svoji teorii „soudcování“ – obsahující 2 důležité body! Je praktické si uvědomit, ať již je soutěžících, kolik chce, že jde především o to, že jste, jako porotce - soudce i kat v jednom. A hlavně: že za prvé musíte zapomenout na to, že leckteré tatéry soutěžících modelů – znáte, či-li být objektivní i z hlediska ostatních a za druhé, že každý z porotců preferuje svůj styl tetování a přesto musí posuzovat i ty kérky (kategorie), které nejsou zrovna jeho krevní skupinou... Zkrátka a dobře univerzálnost a objektivnost, dvě nezbytné věci – lehce vyřčené – a stokrát hůře v praxi realizovatelné!!! Přesto si myslím, že jsme jako porota nezklamali a vybrali v daných třech soutěžních kategoriích správně. Je pochopitelné, že né vždy se výsledky poroty ztotožňují s názorem diváků, ale to je již onen risk a kontrast... Kategorie, ve kterých se soutěžilo byly následující: Black, Colour, Tribal. Vítěz byl vždy jen jeden, ale protože kategorie Black byla nejrozšířenejší(což se ostatně dalo také dopředu očekávat), řeknu Vám výsledky prvních tří míst, i když jak podotýkám, pohárem byl oceněn jen model a tatér prvního místa... Tím bylo v kategorii „Black“, studio Ratt Tattoo z Písku, na místě druhém bylo studio Exorcist Tattoo a na místě třetím v černém tattoo, bylo studio Jirky Musila (Blansko). V kategorii „Colour“ překvapilo místní(strakonické) studio Anchor Tattoo a v kategorii „Tribal“, bylo vítězným studiem, studio Adrenalin Tattoo (Praha). Kromě studií, zde měli své stánky také ostatní prodejci související tématicky s tetováním a to včetně stánku art magazinu TETOVÁNÍ. Kromě fakíra plivajícího oheň, se večer asi nejvíce lidí těšilo na 4 live kapely, ve stylu hardcore a rocku. Atmosféra byla vynikající a na tak provinční akci, až neskutečně(nebo právě proto) příjemná. Mnozí z přítomných se již domlouvali na Prahu a na Bratislavu, ale bylo jasné, že šlo hlavně o teď a tady... Nakonec z nás většina skončila v místě konání prvního strakonického Tattoo Jamu, v rockovém klubu Křemelka, kde se „vypila“ do němoty a šla spát do blízké ubytovny zimního stadionu – hotelu a restaurace Palermo. Celkově šlo z mého úhlu o velmi vydařenou akci a těším se na příští rok – na 3. ročník Tattoo Jamu Strakonice...P.S. Kluci, jen tak dál – vydržte, bylo to fajn a stojí to zato, ostatně, jak na tatérech, tak na návštěvnících byla spokojenost evidentně znát!!!