Nejednou jsem v tomto magazínu hovořil o tom, že součástí bodyartu jako takového je i umělecká malba. Mnoho z nás se nechává při tetování inspirovat také např. komiksovými kreslýři, jako jsou právě Bisley nebo jiní jako Sorayama, Luis Royo, Boris Vallejo, Frank Frazetta a mnozí další. V čem tedy tkví kouzlo těchto malířů... Jde snad o svět fantazie, který je nám od mládí až do smrti tolik blízký? Či jen a prostě, se nám líbí jejich malby? Rád bych se pokusil alespoň na některou z těchto otázek nyní nalézt odpověď...
Simon Bisley se narodil 22.5. 1969 v malém provinčním anglickém městečku Merwick. Již jako malý se nechává unášet a to často i během vyučování svými komiksovými vzory, jakými bezesporu byli Anthony Thor, Barry Smith a jiní... S prvním komiksem se tedy malý Bisley střetne již na základní škole. Na počátku osmdesátých let oslňuje fanoušky moderního komiksu nejvíce snad John Buscema a jeho podání Conana. Ten zajisté velice ovlivňuje i Bisleyho, který pod tímto dojmem namaluje své první svalnaté superhrdiny. Po vystudování střední školy se Bisley, kterého komiksový amok neopouští ani v období nejaktivnějšího lovu opačného pohlaví (puberta), přihlašuje na uměleckou školu v Snowdonu. Zde je ale po dostudování prvního ročníku vyloučen a jeho život tak směřuje do ulic drsného podzemí. Z Bisleyho, naštvaného na svět se rázem stává drsný motorkář. Tato jeho druhá vášeň (motocykly), jej pohlcuje dokonce natolik, že na nějaký čas zapomíná i na své komiksové poslání. Ovšem jak plyne čas, tak i peníze se rozkutálejí nevědmo kam a čerstvě plnoletý Bisley musí začít jako každý jiný – „hákovat“... Prvním zaměstnáním se mu stává výroba designu triček pro prestižní metalový magazín KERRANG. V roce 1987 jej zde objevují lovci talentů z čerstvě vzniklé komiksové firmičky Fleetway publishing, vydávající později slavný komiksový měsíčník 2000 AD Magazine. Prvním opravdu znatelným úspěchem Simona Bisleyho je fleetwayská tetralogie : „The Horned God“. Již v tomto, ještě zcela ne dostatečně vyzrálém díle se objevují Bisleyho charakteristické rysy. Těmi jsou hlavně fascinace keltskou malbou, lidskými svaly, žílami a fascinace krví a syrovou realitou bitevního pole. Díky tomuto dílu si Bisleyho všímá zaoceánský komiksový kolos DC, který mu nabízí řadu pracovních příležitostí. A to jak těch „béčkových“, v podobě mnoha bezduchých superhrdinů, tak na druhé straně i takových majstrštychů, jakými jsou jednotlivé díly Batmana, či Supermana. Co však dodnes považujeme u Bisleyho za zásadní zlom v jeho komiksové kariéře je nabídka volné ruky(pracovně), od šéfa DC – Cornella Dextera. Tu Bisley využívá v plné míře a vrhá se do práce na svém celoživotním „miláčkovi“ - Soudci Dreddovi (Judge Dredd), později mimojiné zfilmovaném s hollywoodskou superstar – Sylvesterem Stallonnem v hlavní roli. Zde se naplno projevují charakteristické Bisleyho rysy – výrazná čelist, svalnaté ruce i nohy a futuristické zbraně. Podepisuje smlouvu s magazinem Rock Power a s Heavy Metal Magazine. Pro ně kreslí zakázky novodobých „gore“ (horrorových) komiksů... Pomalu, ale jistě se stává slavným a vyhledávaným komiksovým malířem. Najednou vzniká v komiksovém světě i tzv. bisleyovská škola, kdy mnoho malířů nové generace začíná imitovat Bisleyho styl, aby se odrazila k vlastnímu pojetí. Za všechny jmenujme třeba Alexe Horleyho, Jeffa Parenteho (patrně Bisleyho nejčistčí kopista), Carla Critchlowa a Davida Millgateho, jehož Sinister a Dexter jsou dnes již skutečnými legendami. Kromě komiksů se začíná věnovat také malování obalů metalových a rockových hvězd jako jsou například Glen Danzig, Broken Hope, Suffocation nebo sborníky Heavy Metal, Monster Massacre aj. V současné době je ze Simona Bisleyho milionář. Opravuji, klasický, velmi líný milionář. Nebýt jeho kolegů a objednavatelů z časopisů Metal Massacre, Kerrang, Rock Star – nedělal by dnes Bisley již asi vůbec nic. Již dva roky se tak připravuje jeho celovečerní film nazvaný F.A.K.K., což je sprostá a nepřeložitelná zkratka jisté nejen metalové činnosti... Osobně se musím přiznat, že jsem dlouho přemýšlel při prohlížení jednoho z Bisleyho portfolií, vydaného španělským vydavatelstvím, produkujícím i jiné slavné fantasy kreslíře – NORMA EDITORIAL, jestli se mně vůbec jeho styl vlastně líbí. Problém je totiž v tom, že Bisleyho forma není konzervativní a tím pádem ani specifická pro danou kategorii, ale možná je to asi spíše i plus. Leckdy se zde gore malby střídají s futuristicky apokalyptickými vizemi, jinde je znát až lehce surrealistický vliv měsíční krajiny. Dále z jeho kreseb poznáte, že rozhodně není pacifista, zbraněmi se to zde totiž jen hemží a rovněž, že jsou mu inspirací i ženy. Krásné, prsaté, povětšinou brunetky s plnou polní vedoucí k bitvě armádu z temnot – i to je Bisley. Věřím, že se v budoucnu od tohoto autora dočkáme ještě mnohých zajímavých překvapení a vězte, že bude určitě o co stát...