Upřímně řečeno, opravdu jsem vážně přemýšlel, zda-li „bodnout“ do tohoto vosího hnízda. Ale shoda mnoha okolností dala vale a námět je to koneckonců asi věčný... Když jsem tak listoval všemi možnými archivy a zahraničními materiály, nemohl jsem si nevšimnout, že je to opravdu značně zanedbávaná tématika, na to, jak moc všeobecně je to rozšířený „nešvar“...
1) Definice
Definice slova domácí tatér je také již z podstaty velmi diskutabilním pojmem. Mnoho tatérů, včetně těch dnes již velmi slavných(vlastně možná i většina) totiž začínala jako domácí tatéři. Ono to ostatně snad ani jinak asi nejde. Každý musí nějak začít a těch, co mají hned od začátku na vše je asi zcela určitě – minorita. Asi by mně byl takový člověk i mírně podezřelý, ale to nic... Ti, jež znám osobně, mají domácí začátky opravdu všichni. Koupíte si nějaký ten strojek – nebo si jej s kamarádem vyrobíte, barvy, světlo, nějaký ten levný(starší) sterilizátor, trafo a tatér je na světě... No, nicméně z tohohle hlediska bychom byly tatéry všichni (nebo 99% čtenářů TETOVÁNÍ). Tak jednoduché to bohužel není... V mém pojetí je domácí tatér člověk, kterého sice tetování jako umělecký (chápe-li to vůbec takto vysoce filozoficky)obor, přitahuje, nicméně jej nechce nebo nemůže (ať již z jakýchkoliv důvodů) dělat profesionálně – jako živnost. To totiž znamená potom mnoho aspektů, které nejsou až tak pohodlné, jako ona již zmíněná ilegalita. Už jen velká zodpovědnost za svá díla, věčný strach z úřadů, kdy je mnohdy vše stavěno na zlovůli toho či onoho zakomplexovaného úředníčka, z hygieny, z všemožných novel zákonů atd, znepříjemňují, jinak bezstarostný to život...
2) Typ
V čem spatřuji asi hlavní dilema je jakési pomyslné rozdělení tohoto našeho domácího tatéra. Jistě (pokud nějakého též znáte) se mnou budete asi většina souhlasit, že to větší procento z nich nestojí za nic... Své zákazníky mají jen pro to, že věc, kterou by poctivý (profesionál, odvádějící z tetování daně) tatér dělal za 3000 Kč, oni udělají za 500 Kč nebo za láhev vodky, či karton Startek. Hlavní problém je asi v tom, že profesionální tatér(ten jehož najdete ve studiu), Vám za svoji práci ručí svým krkem, cokoliv se Vám s tetováním od něj stane je jeho špatná vizitka, která jej může stát minimálně dobrou pověst – v horším případě třeba i již ten zmíněný živnostenský list... To jsem to již ale zdramatizoval (takové případy se vyskytují opravdu jen zřídka), kdežto u domácího tatéra není záruka na nic, na barvy, na strojek, na sterilitu veškerého vybavení a už vůbec ne, na kvalitu odvedené práce. Později Vám povím pár příběhů z „natáčení“... Já samozřejmě nepředpokládám, že bych tímto článkem spasil svět, protože pro mnoho lidí bude tetování vždy jen otázkou peněz a těch je mně dopředu upřímně líto. Kterýkoliv modní výstřelek totiž mohu kdykoliv vyhodit nebo dát do šatníku k sekci – vyřazeno. S tetováním to tak bohužel nejde – to lze jen zakrývat právě oněmi modními výstřelky a dokonce života se pak stydět za hloupost...
3) Kvalita
Co je asi nejzvláštnější, tak otázka provedení. Mezi domácími tatéry se také (světe div se), sem tam najdou i celkem dobří tatéři. To ovšem neznamená, že bych je nějak takto tajně glorifikoval. Problém je spíš v tom, že dopředu(pokud jej neznáte od dětství)nevíte, co Vám daný člověk na těle udělá. Sám znám jednoho (ahoj Jardo!), který na své podmínky tvoří celkem slušná dílka... Bohužel (nebo pro oficiální tatéry – bohudík), jsou takoví lidé spíše výjimkou a tak prosím Vás berte rozum do hrsti – stejně skončíte u profesionála na překrývačce a ten si řekne (a oprávněně) dvojnásobek toho, za co Vám to původně onen blázen udělal... Fígl tkví asi v tom, že tatér z oficiálního studia Vám na požádání kdykoliv musí předložit atesty na barvy, strojek, sterilizátor a katalog s pracemi na nichž poznáte (víceméně), zda-li stojí za to se zde ještě zdržovat. Mohu zde s Vámi polemizovat na pěti stránkách o výhodách a nevýhodách domácích tatérů, ale to nejdůležitější – a to sice, jaký je výsledek, uvidíte sami...
4) Symbioza
Tak toto je opravdu zvláštní věc... V každém okresním městě(cca 20-50 000 obyvatel), dnes najdete alespoň jedno profesionální studio. Také zde najdete alespoň jednoho domácího tatéra. Ten ve stínu svého oficiálního kolegy „lapá“ své nevinné(nevědoucí) duše a kurví jejich těla. Na druhou stranu tím zabezpečuje slušný příjem i svému, snad i „nepříteli“, který pak jeho výtvory za značný(jak který z nich) peníz opravuje. Proto bych se ani trochu nedivil situaci( a i znám podobné případy), kdy oni zmínění dva spolu jdou na pivo(na jointa) a říkají si, jak jim to dohromady klape. Problém je ovšem v tom, že mnoho pravých tatérů dnes již překrývačky spíše i odmítá, protože jiný tatér(nebo i člověk, který tetování opravdu rozumí), se pak zmíněného „postiženého“ zeptá, kdo mu onu kérku dělal a ten neřekne jméno původního tatéra, nýbrž toho, kdo to nakonec musel předělávat a to pěkně pošramocuje pověst... Takže zázrak se nekoná... Když mně onehdá můj kamarád Jirka Netík(z Netty Ra tattoo Rakovník – ahoj!!!) vyprávěl, jak mu jeden místní tatér nabízel barvy a strojek(že prý s tetováním končí – no ne?!?) a on si na zkoušku jednu barvu vzal a nechal udělat u známého rozbor, který v ní našel(mimojiné) stopy cizí krve a podobně, tak mně naskakuje husí kůže... Druhý tatér(můj osobní – Alain Kajan tattoo Třebíč), zase pak jak jistý domácí tatér o něm vypráví, že je zralý tak na tetování prasat – no nevím, dle mého je to jeden z nejlepších tatérů u nás(mám od něj celé ruce a záda) a podobně, tak se člověk vůbec zamýšlí nad tím, o čem to vše vlastně vůbec je...
5) Závěrem
Co k to mohu dodat? Je samozřejmě jen na Vás, komu svěříte svoji kůži, nicméně Vás chci upozornit na to, že překrývačka je velmi zákeřná věc a ne každý tatér(profesionál) Vám ji udělá. Dnes je již i mnoho těch, kteří mají své(normální) práce dost a na překrývačky zkrátka a dobře serou – nemají je prostě zapotřebí... Tetování nemůže být tak laciné(myslím tím duchovně), že by to byl jen estetický prvek... Pro mne samotného je vykoupením z tohoto mizerného světa, dobře jistě nejsem zrovna výsekový vzorek, ale stejně – prosím Vás, zvažte moc dobře svoji volbu – verzatilkou se dá vyrýt leccos, ale podobu s vlastním návrhem v tom budete hledat jen stěží... Překrývačka pak je jen následnou volbou kompromisů a velmi omezených možností a to ještě za finančně značně nevýhodných okolností!!!
Vyjádřil jsem zde jen a jen své zkušenosti a pocity, se kterými se samozřejmě nemusíte ztotožnit, každopádně znám osobně mnoho těch, kteří mnoho a moc litovali toho, jak byli nerozvážní a bylo již pozdě... Těch pár stovek navíc se prostě opravdu vyplatí našetřit, nic z toho se totiž již nedá vzít zpět a mnohdy je pak opravdu čeho litovat.