Tetování po česku 2

Doplněný, druhý díl seriálu o tetování. Tak trochu zákulisní povídání a pár rad z oboru. Zvažujete-li tento styl umění vyzkoušet i na sobě - nenechte si oba díly ujít!

Když jsem zhruba před měsícem dokončil svoji fotoreportáž z tetovacích studií, byl jsem přesvědčen o tom, že toto její znění jest konečné a netřeba více doplňovat. Opak je však pravdou - vlastních materiálů mi totiž zůstalo o mnoho víc a jen díky mé lenosti se mi nechtělo z tohoto příspěvku dělat seriál. Nyní již ten čas dozrál, respektive dozrály záštipky v lese, a tak se udržím déle u počítače, když je nutno. V tomto druhém díle se chci pozastavit nad osmi body, které jsem v prvním díle jen naznačil nebo jsem je z jiných důvodů nezveřejnil. Ostatně, jako ve všem platí, že leckdy není zlato všechno, co se třpytí - i oblast tetování má svá "zákoutí" a své stinné stránky, stejně jako některé méně jasné, nikde nevyřčené okolnosti, nad nimiž se chci nyní pozastavit. Reakcí na první díl přišlo celkem dost, čili to považuji za víceméně potřebné.

1) TATÉŘI

V prvním díle uvádím, že konstanta kvality tatérů je téměř standardní. No, toto tvrzení platí především o menších městech - s cca 50-100 000 obyvateli. Ve velkoměstech: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Ústí nad Labem a jiných, je situace trošičku složitější - nedá se to zobecňovat. Je zapotřebí dané studio navštívit a mít možnost zhlédnout práci tatéra, a to pokud možno nejen na fotkách. Leckdy se totiž stává, že fotky vystavené v tom či onom studiu neznázorňují práci tatéra, který zde tetuje, a jsou "vypůjčené" od jiných, kteří o tom vesměs nevědí. Optimální je přijít ve chvíli, kdy tatér zrovna někoho tetuje a vidět jeho styl, který již lze snadno porovnat s výstavkou na nástěnce či na zdi. Ovšem, k tomu není zrovna vždy příležitost, a tak zbývá jen doufat, že je vše, jak má být! Dalším faktorem, kterého jsem si za ty zhruba tři měsíce pohybování v této branži všiml, je tento neměnný fakt, alespoň, co se ČR týče. Tatéři se zde rozdělují do 4 skupin, které lze snadno personifikovat: motorkáři, skini, komerčáci (dělají to kvůli penězům a image!) a hippíci (také zažranci do tetování, jakožto stylu). To je také celkem snadno vypozorovatelný fakt, jenž lze podložit navštívením desítek tattoo studií a přesvědčíte se sami. Výjimky potvrzují pravidlo. Vzhledem k tomu, že sám mám na sobě tetování asi za 30 000 Kč, přičemž na jedné ruce mám rukáv od mikiny (oboustranný) a na druhé od trička - vězte, že vím, o čem mluvím!

První skupina jsou zažranci do všeho, co má dvě kola a kubaturu silnější než 500 cm3, což nebývá vždy až taková tragédie. Jen pokud nejste sami motorkáři, pak si s tímto člověkem během tetování moc nepokecáte. Druhá skupina jsou bývalí i současní náckové, kteří nejraději tetují své "spolubojovníky", přičemž nějaký ten háknkrajc v tomto případě není žádným problémem, a to je bezesporu shit! To je také celkem početná skupinka. Třetí jsou komerčáci, vesměs bývalí taxikáři, pinglové, sázkaři z kasin a jiné profese přinášející trvalý příjem. Ti to dělají jak kvůli penězům, tak kvůli holkám či z pouhé zajímavosti. Poslední a snad nejlepší skupinkou jsou hippíci a zažranci do tetování. Ti jsou absolutně v pohodě, bývají i velmi šikovní a hlavně se s nimi velmi dobře při tetování kecá.

Toto rozdělení pro vás neznamená nic víc, než poznání tohoto světa z hlediska praktického. Neznamená to, že by tím bylo něco špatně nebo dobře, je to prostě realita. Taktéž bych se rád pozastavil u kategorie, jež se zove cenou. To je totiž něco, co je pro laika leckdy nepochopitelné a přitom pro našince i důležité. Obecně platí, čím menší motiv si vyberete, tím víc za to vypláznete. To není na druhé straně nic zvláštního, protože profesionální tatér si u vás stejně vymění jehly, naleje kalíšek s barvou a stráví s vámi čas, byť hodinu, nad něčím, co by u jiného mohl dělat hodiny tři. Ostatně na penězích záleží, jak ona kérka bude vypadat. Dá se udělat stejná věc za dva tisíce i za pět tisíc - rozdíl je na první pohled patrný. Další věc je, že ve velkých městech jako např. Praha existuje určitá "kartelová" dohoda, která určuje ceny za tu či onu velikost, aby jedno studio nesráželo autoritu cenami toho druhého. Toliko snad k této otázce, pokud jste překvapeni či šokováni, nic si z toho nedělejte - byl jsem zpočátku také...

2) KOSMETICKÁ STUDIA

Tak to je kapitola sama pro sebe. Pokud nechcete vytrhat chloupky pod nosem nebo na nohou, tak se jim obloukem vyhněte!!! Je totiž na jednu stranu asi pravdou, že mají ceny leckdy příznivější než pravá tattoo studia, nicméně jejich tatéři stojí z 99.9% za prd! Najímají si tatéry vyhozené nebo nepřijaté do pravých tattoo studií a podle toho také jejich tetování vypadá. Rovněž ono reklamou proklamované tetování na 3-5 let je jen výborným reklamním trikem, jež nemá nic společného s pravdou! Pravdou u této metody tetování je jen jedno - toto tetování je prováděno barvami, jejichž sytost a stálost se mění v souvislosti s pigmentem tetovaného, a tak nakonec skončíte s tím, že po oněch třech letech máte na sobě neidentifikovatelnou skvrnu, která je hodná překrytí, jež vás vyjde na pěkný majlant! Barvy vyblednou, křivky se rozpijí a budete nemile překvapeni, jak vás za vaše těžce vydělané prachy dostali! Nejedná se o vymyšlená fakta, viděl jsem fotky, znám se s lidmi, kteří na to doplatili. Ještě jednou, dejte si na to velký pozor!!!

3) TETOVANÍ LIDÉ

Říkal jsem to již stokrát a je to zapotřebí ještě stokrát opakovat - pořadně zvažte, co si necháváte vytetovat! U chlapů se hodí větší motivy, nějaké růžičky a ptáčci se časem většinou překrývají -je to na celý život a musíte s tím být stoprocentně smířeni. S výběrem si dejte na čas - měsíc nebo dva nehrají roli -jednou byste mohli pěkně litovat! Během svého tetování jsem zažil mnoho návštěv různých lidí a jejich výběrů tetování a leckdy jsem z toho byl pěkně na "prášky". Je to samozřejmě každého věc, ale i tetování vyjadřuje osobnost, inteligenci tetovaného, a tak například jednorožce s růží vespod u chlapa považuji přinejmenším za pěkný odvaž! Rovněž tak nějaké růžičky či srdíčka se jménem své milované. S tou se můžete za měsíc rozejít a překrývačka je jasná! Motiv zkrátka zvažujte třeba i rok - na tom nic neuspěcháte! Rovněž tak vybrat si motiv z katalogu, které jsou k dispozici v každém studiu, si myslím, není zrovna nejoriginálnější, alespoň mně samému by vadilo po měsíci tetování potkat jiného týpka se stejnou kérkou, ale je to na vás...

4) TETOVACÍ STUDIA

Tetovací studia se dělí vesměs na oficiální a neoficiální. Ty rozdíly mezi nimi poznáte snadno. Oficiální studio vám na požádání předloží dokumenty o schválení těmito úřady: živnostenským, hygienou, popř. památkovou péčí - je-li studio v historické čtvrti města! Dále v tom oficiálním také musí být umyvadlo s teplou a studenou vodou, WC, sterilizované nářadí (sterilizátor) a všechno čisté a umyté! Pokud navštívíte prostory, v nichž něco z tohoto jmenovaného chybí a tatér vám na požádání nechce ukázat příslušnou dokumentaci, jste ve studiu neoficiálním, nepovoleném. Největší problémy v tomto případě bývají s hygienou a ta je královnou všeho, co se tetování týče! Mohu-li vám poradit, pokud poznáte, že studio je neoficiální, na tetování v něm se vykašlete. Možná by vás vyšlo levněji než v tom oficiálním, ale riskujete například žloutenku typu C, na kterou se umírá. Opomenu-li nějaké ty pohlavní nemoci, riskujete celkem dosti - nevyplatí se to!

5) TETOVACÍ SOUTĚŽE

Sám jsem se zúčastnil jen jedné, a to poslední, českého Tattoo convention, který se konal v květnu v Praze. Všechny ročníky jsou si víceméně podobné - jediná odlišnost bývá v kvalitě organizace či ochranky. Tyto soutěže jsou stejně subjektivní jako volba nejkrásnější ženy v republice. Nevím, jak určit, která práce, toho či onoho tatéra, je nejlepší, a tak jej označit za mistra svého oboru. Porota sama má totiž vlastní vkus, a tak ceny rozdané v jednotlivých kategoriích jsou jen jakýmsi dopředu jasným vyvrcholením celé akce! Nechci tímto způsobem napadat tuto a podobné soutěže, jen vím, jak to asi chodí. Proto, bude-li se vám někdo chlubit nějakou cenou z podobné soutěže, neberte si to až tak moc k srdci, jen hleďte na práci tohoto tatéra. Atmosféra na podobných soutěžích bývá dost hustá, zvláště dělá-li ochranku Hells Angels, jako na té poslední. Je faktem, že nedojde k žádným tělesným incidentům, ale celkové klima není nic moc... Mnoho špičkových tatérů se záměrně této i podobných soutěží z mnoha důvodů nezúčastňuje...

6)PŘEKRÝVAČKY

Obecně platí dvě zásady: špatného tetování se zbavíte buďto tetováním novým (na to samé místo, ale větší velikost), nebo laserem. Tu druhou eventualitu bych osobně nedoporučoval, protože za A je značně bolestivá a za B taktéž nákladná, zvláště při větším motivu. Zvolíte-li možnost první, je důležité vědět, co na "postižené" místo chcete, a zvolit opravdu dobrého a zkušeného tatéra - překrývat překrývačku již totiž nejde! Překrývačky jsou zbytečné a dochází k nim hlavně v případech nerozmyšlení si motivu či navštívení neoficiálního tatéra. Pravdou je, že jsou o mnoho dražší než tetování původní a je to i pochopitelné. Nová kérka musí pasovat na dané místo a ještě musí ukrýt nevhodný, prvotní námět... Většinou překrývačka bývá dvojnásob drahá než prvotní námět! Tetovaný si však za svoji hloupost může sám...

7) OŠETŘENÍ A HYGIENICKÉ ZÁLEŽITOSTI

Každý tatér má své zásady, které vám doporučí po vytetování i před vytetováním. Mohu-li hovořit za sebe, tak před tetováním nedělejte nic, co by vám zvyšovalo tlak, protože pak z vás teče krev jako z prasete. Znamená to především nepít alkohol a pokud možno ani nehulit trávu (ale to je individuální), být vyspalý a odpočatý, také najedený. Leckdy tetování trvá mnoho hodin, a proto může být únavné. Buďte proto odpočatí a připravení na tetování samé - bývá to mnohdy nejdelší událost daného dne a je tím pádem náročnou z hlediska trpělivosti i překonání bolesti. Sám jsem zažil mnoho dvanáctihodinovek a mohu říct, že to není žádná sranda. Tatér vás před tetováním oholí a tetované místo natře desinfekcí - vy je mějte umyté, ať s tím nemá mnoho práce. Po tetování se dané místo zaváže obvazem a po příchodu domů si je umyjte tekutým mýdlem a natřete mastmi Bepanthen plus nebo gelem Panthenol. Ty dané místo chladí a hojí. První zhruba tři dny si je zavazujte na noc obvazem, aby se vám nelepilo čerstvé tetování na oblečení. Dokud máte strupy, používejte tyto masti, když se sloupou, natírejte měsíčkovou Indulonou. Nikdy, za žádnou cenu, nepoužívejte Framykoin či jiné masti na této bázi - vytahuje to barvu a můžete dostat i zánět kůže...

8) ČESKÝ A AMERICKÝ STYL TETOVÁNÍ

Jsou dva styly tetování, které se liší v mnohém. Znám tatéra, Čecha, jež tetoval v Kanadě a po příchodu domů do ČR se učil znovu tetovat. Američané nejsou moc nároční na tetování samé a zvláště, pokud nemají peníze, je jejich tetování velmi tragické. V USA mají dobré tetování jen ti opravdu movití. Dejte si proto pozor na podobný styl tetování, který je velmi nekvalitní a odfláknutý - můžete se s ním totiž setkat i v leckterém našem českém studiu.

Nakonec chci ještě poděkovat Alainu Kajanovi z Třebíče, vynikajícímu tatérovi a člověku za poskytnutí mnoha cenných informací a za špičkovou práci na mně samém provedenou - ještě jednou díky!

Vydáno dne 5.9.2001 / rubrika MG-HOBBY