Tento článek píši až v době o něco vzdálené od samotného data události, které se bude více či méně týkat. Odstup jsem zvolil proto, aby byl publikován teprve v době, kdy dojde k jakémusi uklidnění „rozvášněných" úvah a diskusí a k ustálení názoru. Budu tu také reagovat na vyjádření Pavla Josefoviče Hejátka, které vyšlo na těchto stránkách přibližně před týdnem.
Dne 11. září letošního roku došlo k útoku na Babylon (USA), který zahýbal takřka celým světem a odstartoval ohromnou vlnu jednotlivých názoru a prohlášení, která se však zákonitě liší. Velmi zjednodušené se dá tato situace vyjádřit slovy, a „proamerický" svět pláce, hovoří o ukrutnosti teroristického útoku, ci jinak vyjadřuje své zdrcení, kde to „protiamericky" založení jásají. Pro Rastafriánský svět je USA bezesporu velkým a silným představitelem Babylonu. P.J.Hejátko napsal, a se výsledek útoku dá nepochybně považovat za velmi významný krok k destabilizaci Babylonu. Já se však zamýšlím zda tohoto „rozvrácení" systému bylo dosaženo cestou schůdnou pro Rastafariánské vnímání a filozofii.
Boj Rastamanů proti Babylonu, jakožto ničivému zlu, je známý a již velmi dlouhý. Ovšem pohybuje se na úrovni spirituální nikoliv militantní. To potvrzuje i ono známé „Rasta Soul Rebel". To znamená, že zbraní Rastamanů je duchovní síla, kterou mnozí uplatňují skrz umění. Někteří ji vkládají do hudby, respektive do textu uvědomělých písní, jiní ztvárňují svůj protest literárně a ti další například malují, ci jinak výtvarně vyjadřují svou „duchovní bojovnou rebelii". V konkrétnějším pohledu je víceméně záměrem ničivě působit na systém, jako na „neviditelnou" podstatu všeho zlého co je na něm postaveno. Onen den však bylo zaútočeno na materiální, majetkový díl Babylonu, který stojí na oněch nehmatatelných, však velice podstatných a důležitých základech. Pro snazší představu si vybavme silný strom, kterému bylo útokem zničeno (uříznuto) několik byť silných a významných větví, však kořeny zůstaly zachovány! Chceme-li dosáhnou opravdu efektního výsledku, musíme útočit na kořeny mocenského zla, nikoliv na jeho plody. Je sice zřejmé, a i tímto způsobem lze dosáhnout jistého rozvratu v základech, ovšem ne natolik efektivního a navíc se vzniklá situace může prohloubit do širšího konfliktu, ve kterém by síly Babylonu mohly dosáhnou velkého ničení a podotýkám velmi zbytečného. Vždyť by to zásadním způsobem odporovalo i jedné z hlavních Rastafariánských idejí, která také ovlivnila život hudebního proroka a velkého Rasta - myslitele Roberta Nesty Marleyho. Mám namysli: One world, one love! (jeden svět, jediná všespojující láska). Vzpomeňme i na náš duchovní původ, na základy Rastafariánství, uvědomujme si svatý text Bible, nezapomínejme na slova Marcuse Mosiaha Garveyho, ci na boj Martina L. Kinga. Bojujme dál proti Babylonu, proti ... ismům, stůjme pevně na duchovních základech, však neničme a neubližujme nevinným a neupřednostňujme materialismus, ci sílu militarismu. Stůjme na straně spirituální síly, která je ve svých důsledcích mnohem a mnohem účinnější, jelikož je silou JAHa RASTAFARIho. Zažehněme silný Nyahbinghi oheň a spalme kořeny Babylonu. Závěrem lze říci, že událost, která se stala je podle mne sice velmi logickým vyústěním mocenských projevu zahraniční politiky USA, ovšem ve svém důsledku z Rastafariánského pohledu v podstatě ne příliš účinná, naopak dávající Babylonu záměr pro rozšíření svého zla a co je horší, že by to bylo většinou zbylého světa akceptováno ba dokonce podpořeno.
One Love, Jah Rastafari požehnej vašemu uvědomění!!!
Jacobo Makarikari